Zákon České národní rady o volbách do České národní rady (úplné znění, jak vyplýva z podzějších změn a doplnění) 2024

Volby do České národní rady se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.

Právo volit mají občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý pobyt¹) v České republice, nejpozději v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.

Právo volit však nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena.²)

Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu

Poslancem České národní rady může být zvolen každý československý státní občan, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.

Volby se konají na území České republiky.

Volební kraje tvoří území krajů⁴) podle stavu v den vyhlášení voleb.

Počet poslanců je stanoven ústavním předpisem.

Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.

Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady,⁵) (dále jen „obecní rada“) nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.

Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.

Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.

V celách policejního zajištění⁶) nebo v místech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.

Všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají právo volit, se zapisují do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu. Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, se zapisují do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen „obecní úřad“)⁷) obce přidělení to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.

Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, zapíší se dodatečně do seznamu voličů nebo se z něho dodatečně vyškrtnou.

U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva (§ 2 odst. 3), se tato skutečnost v seznamu voličů poznamená.

Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.

Seznamy voličů sestavuje obecní úřad podle volebních okrsků.

Seznamy voličů, jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje obecní úřad na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Obecní úřad dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, mohou být seznamy voličů společné.

Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží obecní úřad seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí obecní úřad občany způsobem v místě obvyklým.

V obcích, v nichž je více než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Obecní úřad v obci, která má méně než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí, aby byl vyložen seznam voličů v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.

Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obecní úřad na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu nebo doplnění. Obecní úřad je povinen do 3 dnů buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů opravu nelze provést.

Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh⁸) u příslušného soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu. Podle rozhodnutí soudu provede obecní úřad a v den voleb okrsková volební komise opravu nebo doplnění v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá obecní úřad na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.

Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do České národní rady.

Volby do České národní rady řídí Česká volební komise.

Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise.

V okresech řídí volby okresní volební komise. Okresní volební komise se zřizují též v hlavním městě Praze; vymezení jejich území stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.

Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

Členem volební komise může být každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance České národní rady nemůže být členem volební komise.

V případě, že se volby do České národní rady konají současně s volbami do Federálního shromáždění, mohou být krajské volební komise a okresní volební komise společné pro volby do obou zákonodárných sborů.

Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran⁹), politických hnutí⁹) a jejich koalic¹⁰) (dále jen „politických stran“), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.

Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat funkci a budu se při tom řídit zákony a jinými právními předpisy“. Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.

Zapisovatele České volební komise jmenuje a odvolává vláda České republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra České republiky (dále jen „ministr vnitra“). Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen „starosta“). Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 8.

Česká volební komise, krajské volební komise a okresní volební komise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 8.

Do České volební komise deleguje nejpozději 60 dnů před dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

První zasedání České volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda vlády České republiky.

Česká volební komise zejména:

Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 ministr vnitra.

Krajská volební komise:

Do okresní volební komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolává přednosta okresního úřadu; v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.

Okresní volební komise:

Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníka na neobsazená místa obecní rada.

Obecní rada s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet jejích členů byl nejméně tři.

První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 starosta příslušné obce.

Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.

Okrsková volební komise:

Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise se souhlasem komise volby za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové komise.

Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej požádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.

Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem a má bydliště v České republice, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho občanském průkazu nebo vojenském průkazu, že se dostavil k hlasování. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky.

Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.

Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.

Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.

Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí ověří a poznamená to v zápise o průběhu hlasování.

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.

V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.

Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran, jsou všechny tyto hlasy neplatné. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.

Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeno:

K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.

Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

V místnosti, kde okresní volební komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové České volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.

Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno:

Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně České volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra.

Česká volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců (§ 6). Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Česká volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.

Česká volební komise dále zjistí

Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí, sníží postupně

V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41) zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.

Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana získala.

Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

Nejmenovala-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Česká volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

Nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové České volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

Česká volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Česká volební komise tyto mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny a které vykazují největší zbytek dělení, při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.

Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Česká volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise o výsledku voleb se uvádí:

Česká volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

Česká volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.

Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České republiky.

Nejvyšší soud České republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

Proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky o stížnosti se nelze odvolat.

Stanovisko obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České republiky České národní radě.

Došlo-li v některém volebním kraji k porušení tohoto zákona, předsednictvo České národní rady učiní nejpozději do jednoho týdne od vyhlášení výsledků voleb opatření potřebná k provedení voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je možno předepsané lhůty zkrátit.

Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.

Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu (§ 43 odst. 3). Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

Byla-li politická strana zrušena,¹¹) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.

Byla-li činnost politické strany pozastavena,¹²) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo České národní rady do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.

Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.

Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise, jehož sídlo je sídlem příslušné volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze úřady uvedené v příloze č. 1.

Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.¹³)

Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministerstvem vnitra.

Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra.

Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnavatel“), poskytl pracovní volno.

Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.

Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.

Kandidátovi, který není v pracovním poměru nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.

Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.

Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.

Výdaje spojené s volbami do České národní rady se hradí ze státního rozpočtu republiky. Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České republiky a České a Slovenské Federatívní Republiky.

Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.

Po ověření voleb poslanců Českou národní radou sdělí předsednictvo České národní rady ministerstvu financí, cen a mezd České republiky údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu republiky uhrazeno 15 Kčs.

Vznikne-li politické straně vzhledem k posledním výsledkům voleb do České národní rady nárok na úhradu volebních nákladů, mají nárok na státní příspěvek z rozpočtu České republiky, a to ve výši odpovídající této úhradě (§ 54 odst. 3).

Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost a v ročních splátkách, nejpozději do konce února.

Dojde-li k rozpuštění České národní rady před ukončením volebního období, poskytne se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.

Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do České národní rady nezískala žádný poslanecký mandát v České národní radě.

Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany¹²) se státní příspěvek náležející politické straně podle odstavců 1, 2 a 3 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění,¹¹) je povinna vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené částky státního příspěvku.

Politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.