Zákon České národní rady o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů 1991

Tento zákon upravuje platové poměry soudců okresních a krajských soudů a Nejvyššího soudu České republiky, státních notářů, justičních a notářských čekatelů (dále jen „čekatel“).

Soudcům a státním notářům náleží

Předsedům a místopředsedům okresních a krajských soudů, předsedům senátů a soudcům krajských soudů, kteří rozhodují jako samosoudci, předsedům kolegií a senátů Nejvyššího soudu České republiky a vedoucím státním notářům náleží též funkční příplatek.

Předsedovi Nejvyššího soudu České republiky náleží pevný plat ve výši 18 000 Kčs měsíčně, místopředsedovi Nejvyššího soudu České republiky ve výši 15 000 Kčs měsíčně.

Soudci okresních soudů a státní notáři se zařazují do platové skupiny I, soudci krajských soudů do platové skupiny II a soudci Nejvyššího soudu České republiky do platové skupiny III.

Soudci a státní notáři se zařazují do dvanácti platových stupňů podle doby započitatelné praxe.

Základní plat soudců a státních notářů v jednotlivých platových skupinách a platových stupních činí měsíčně Kčs:

Do doby praxe rozhodné pro zařazení do příslušného platového stupně (započitatelná praxe) se započítává:

Doba, po kterou soudce nebo státní notář nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,¹) se posuzuje jako doba právní praxe podle odstavce 1 písm. b).

Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti České republiky započíst jiné doby do doby započitatelné praxe.

Do doby započitatelné praxe podle odstavce 1 se započítává také

Soudce a státní notář může postoupit z prvního do druhého platového stupně, jen vykonával-li skutečně funkci podle odstavce 1 písm. b) nejméně po dobu dvou let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4.

Funkční příplatek náleží:

V případě souběhu náleží soudci pouze ten funkční příplatek, který je pro něho výhodnější.

Soudcům okresních a krajských soudů a státním notářům státních notářství, určených ministerstvem spravedlnosti České republiky, náleží pro výrazně ztížené pracovní podmínky k výkonu funkce příplatek ve výši 500 až 800 Kčs měsíčně.

Soudcům a státním notářům pověřeným výchovou čekatele náleží po dobu výkonu funkce školitele příplatek ve výši 500 Kčs měsíčně. Je-li soudce nebo státní notář pověřen výchovou více než jednoho čekatele, náleží mu příplatek ve výši 800 Kčs.

Soudci a státní notáři mají v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali práci v těchto funkcích nejméně po dobu devíti měsíců, nárok na jeden další plat, a to ve výši platu stanoveného podle § 3, 4, 6 až 8, popřípadě ve výši pevného platu podle § 2 odst. 3.

Plat podle odstavce 1 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad.

Vznikne-li nárok podle odstavce 1 až v prosinci, je plat podle odstavce 1 splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu za měsíc prosinec.

Po dobu dočasného přidělení náleží soudci plat nejméně ve výši dosavadního platu s výjimkou příplatků podle § 7 a 8. Příplatky podle těchto ustanovení náleží soudci, jen vznikne-li mu na ně nárok v místě dočasného přidělení.

Byl-li soudce dočasně přidělen nebo státní notář přeložen za účelem zastupování nepřítomného soudce nebo státního notáře, vykonávajícího vyšší funkci, náleží mu příplatek za zastupování (§ 11).

Zastupuje-li soudce na příkaz předsedy soudu nebo státní notář na příkaz předsedy krajského soudu nepřítomného soudce nebo státního notáře, vykonávajícího vyšší funkci, v plném rozsahu jeho činnosti po dobu delší než čtyři týdny, náleží mu od počátku zastupování funkční příplatek (§ 6) zastupovaného.

Zastupuje-li soudce za podmínek uvedených v odstavci 1 předsedu nebo místopředsedu Nejvyššího soudu České republiky, náleží mu od počátku zastupování příplatek ve výši rozdílu mezi jeho dosavadním platem a platem zastupovaného.

Příplatek za zastupování nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce nebo státního notáře.

V základním platu soudců a státních notářů je přihlédnuto k případné práci přesčas. To neplatí o případné práci přesčas konané v noci nebo v den pracovního klidu.²)

Za každou hodinu pracovní pohotovosti náleží soudcům odměna podle zvláštního předpisu.³)

Jestliže byl soudce zproštěn funkce z důvodu, že jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti, náleží mu po dobu tří měsíců od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního platu stanoveného podle § 3 až 8, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání mu nenáleží, má-li nárok na starobní důchod, nebo na invalidní důchod. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl soudci přiznán.

Jestliže byl soudce na svou žádost zproštěn funkce nebo uvolněn z funkce, v níž mu náležel funkční příplatek (§ 6), anebo v níž mu náležel pevný plat (§ 2 odst. 3), náleží mu po dobu tří měsíců vyrovnání ve výši rozdílu mezi dosavadním a novým platem. Vyrovnání mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně postižen.

Čekatelům náleží

Čekatelům, kterým byla do doby přípravné služby započtena doba nejméně jednoho roku předchozí právnické činnosti, náleží od počátku přípravné služby základní plat podle odstavce 1 písm. b).

Ustanovení § 7, 12 a 13 platí pro čekatele obdobně.

Základní plat ve vyšším platovém stupni náleží soudci nebo státnímu notáři od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

Příplatky podle § 6, 7 a 8 náleží od prvního dne měsíce, v němž došlo ke skutečnosti, která zakládá na tyto příplatky nárok.

Do doby započitatelné praxe se započítávají ke dni účinnosti tohoto zákona všechny doby započítané podle předchozích předpisů.

Snížit základní plat soudce lze jen na základě pravomocného rozhodnutí podle zákona o kárné odpovědnosti soudců.

Další plat podle § 9 náleží i za kalendářní rok, v němž tento zákon nabývá účinnosti.

Zrušuje se:

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. října 1991.