Inteligentné zákony pre účtovníkov
Uvádzacia cena

Zákon České národní rady o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) 1991

Znenie účinné: od 01.01.1991
Časové verzie:
576/1990 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1991
576
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. prosince 1990
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

§1 Základní ustanovení
Zákon upravuje tvorbu, postavení a funkce státního rozpočtu České republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“), státního závěrečného účtu České republiky (dále jen „státní závěrečný účet republiky“), rozpočtů obcí a okresních úřadů. Stanoví zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontroly tohoto hospodaření. Zákon stanoví příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, rozpočtu obcí1) a rozpočtů okresních úřadů2) a upravuje zřizování a zásady hospodaření státních fondů České republiky (dále jen „státní fondy republiky“).
Státní rozpočet republiky
§2
Finanční hospodaření České republiky se řídí státním rozpočtem republiky.
§3 Obsah státního rozpočtu republiky
Státní rozpočet republiky zahrnuje očekávané příjmy, jakož i výdaje na zabezpečení úkolů a krytí potřeb České republiky v daném rozpočtovém roce. Obsahuje i finanční vztahy k rozpočtům obcí, okresních úřadů a k rozpočtům státních fondů republiky.
§4 Příjmy státního rozpočtu republiky
(1)
Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:
a)
zákonem stanovený podíl na celostátních výnosech daně z obratu, odvodu ze zisku a zemědělské daně ze zisku,
b)
ostatní odvody, daně a poplatky od právnických osob se sídlem na území České republiky,
c)
daně a poplatky od fyzických osob,
d)
příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen „ústřední orgány“), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,
e)
vratky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,
f)
výnosy z cenných papírů jiných subjektů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu republiky,
g)
prostředky získané prodejem státních cenných papírů,
h)
další příjmy stanovené zákonem.
(2)
Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb výjimečně použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných prodejem státních cenných papírů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.
§5 Výdaje státního rozpočtu republiky
(1)
Ze státního rozpočtu republiky se hradí:
a)
výdaje na činnost ústředních orgánů a jejich prostřednictvím výdaje rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,
b)
výdaje na emisi státních cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů od jiných subjektů, realizovaný prostřednictvím státního rozpočtu republiky,
c)
splátky přijatých úvěrů a úroky z nich,
d)
dotace obcím a okresním úřadům,
e)
výdaje na úhradu majetkové újmy,3)
f)
další výdaje stanovené zákonem.
(2)
Na konkrétní akce nebo předem stanovené okruhy potřeb se poskytují účelové dotace, a to za podmínek stanovených zásadami dotační politiky. Mohou být použity jen na určené účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem republiky.
(3)
Ze státního rozpočtu republiky se mohou poskytovat:
a)
dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost,4)
b)
návratné finanční výpomoci obcím, okresním úřadům a jejich prostřednictvím též organizacím jimi založeným nebo zřízeným,
c)
dotace občanským sdružením,5) politickým stranám6) a státním fondům republiky,
d)
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštních předpisů.7)
§6 Návrh státního rozpočtu republiky
(1)
Návrh státního rozpočtu republiky vypracovává ministerstvo financí České republiky (dále jen „ministerstvo financí“) v součinnosti s ústředními orgány a orgány pověřenými správou státních fondů republiky a předkládá jej vládě České republiky (dále jen „vláda“). Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Návrhy rozpočtů státních fondů republiky tvoří přílohu návrhu státního rozpočtu republiky.
(2)
Státní rozpočet republiky schvaluje Česká národní rada na rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem.
(3)
Návrh státního rozpočtu republiky předkládá vláda ke schválení České národní radě tak, aby zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok mohl být schválen před 1. lednem tohoto roku.
§7 Řízení prací na vypracování návrhu státního rozpočtu republiky
(1)
Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhu státního rozpočtu republiky.
(2)
Ústřední orgány a orgány pověřené správou státních fondů republiky jsou povinny předložit ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního rozpočtu republiky. Požádá-li ministerstvo financí o takové podklady obce a okresní úřady, vztahuje se tato povinnost i na ně.
(3)
Ministerstvo financí metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústředních orgánů, státních fondů republiky a okresních úřadů.
(4)
Po schválení státního rozpočtu republiky provede ministerstvo financí rozpis jeho ukazatelů.
§8 Rozpočtové provizórium
(1)
Nebude-li zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení zákona o státním rozpočtu České republiky na tento rok podle návrhu státního rozpočtu republiky předloženého vládou České národní radě (dále jen „rozpočtové provizórium“).
(2)
Nebude-li návrh státního rozpočtu republiky vládou předložen České národní radě před 1. lednem rozpočtového roku, učiní vláda s předchozím souhlasem České národní rady nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového provizória.
(3)
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet republiky po jeho vyhlášení.
§9 Rozpočty ústředních orgánů
(1)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky se člení na kapitoly odpovídající působnosti jednotlivých ústředních orgánů. Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, které mají všeobecný charakter a nepatří do působnosti určitého ústředního orgánu, tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa. Tuto kapitolu spravuje ministr financí.
(2)
Rozpočty ústředních orgánů obsahují jejich vlastní rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových organizací a příspěvky, popřípadě odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti. Rozpočty ústředních orgánů obsahují též dotace ze státního rozpočtu republiky na úkoly a činnosti, které jsou v jejich působnosti.
(3)
Ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady. Návrh rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa projednává v příslušných orgánech ministerstvo financí.

ČÁST DRUHÁ | HOSPODAŘENÍ PODLE STÁTNÍHO ROZPOČTU REPUBLIKY

§10 Odpovědnost za hospodaření
(1)
Vláda odpovídá České národní radě za plnění státního rozpočtu republiky a podává ji čtvrtletně zprávy o jeho plnění.
(2)
Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů a orgánů pověřených správou státních fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za plnění státního rozpočtu republiky a projednávají zprávy o plnění svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady. Ministr financí projednává plnění rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa v příslušném orgánu České národní rady.
(3)
Ministerstvo financí průběžně hodnotí plnění státního rozpočtu republiky, rozpočtu obcí, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů státních fondů republiky a o výsledcích podává zprávy vládě.
§11 Časové použití a účelovost rozpočtových prostředků
(1)
Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem republiky určeny.
(2)
K zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků lze obecně závazným právním předpisem stanovit odchylky od časového a účelového použití rozpočtových prostředků.
§12 Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1)
Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné úhrady, lze ji zajistit hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu v rámci jednotlivých druhů rozpočtových výdajů, použitím mimorozpočtových zdrojů organizace nebo nadřízeného orgánu, případně rozpočtovým opatřením.
(2)
Rozpočtově nezajištěnou potřebu lze též uhradit z rozpočtových rezerv státního rozpočtu republiky.
§13 Rozpočtová opatření
(1)
Rozpočtovým opatřením se rozumí:
a)
přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu,
b)
povolené překročení rozpočtu podřízené organizace,
c)
vázaní rozpočtových prostředků v rámci rozpočtu.
(2)
Obecně závazný právní předpis stanoví způsob provádění rozpočtových opatření.
(3)
Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky, jestliže o tomto vázání rozhodla vláda.
(4)
Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro hospodaření České republiky a nezabezpečených ve státním rozpočtu republiky, jestliže je nelze krýt z rozpočtu ústředního orgánu, zajistí-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky. O těchto opatřeních informuje vláda Českou národní radu ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky nebo jestliže o to Česká národní rada požádá. K překročení rozpočtu rozpočtových nebo příspěvkových organizací může dojít též na základě uvolnění rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky.
§14 Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky
(1)
Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytvářejí ve státním rozpočtu republiky rozpočtové rezervy.
(2)
Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky tvoří vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy. Jejich výši schvaluje Česká národní rada v rámci státního rozpočtu republiky.
(3)
Rozpočtovými rezervami státního rozpočtu republiky disponuje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
(4)
O hospodaření s rozpočtovými rezervami státního rozpočtu republiky podává vláda zprávu České národní radě ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky.

ČÁST TŘETÍ | STÁTNÍ FONDY REPUBLIKY

§15
(1)
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených mohou být zřízeny státní fondy republiky. Každý státní fond republiky se zřizuje zákonem České národní rady, který stanoví zásady jeho tvorby, způsob čerpání jeho prostředků a orgán, pověřený jeho správou. Rozsah činnosti státních fondů republiky stanoví podrobněji statuty, jejichž návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou státních fondů republiky.
(2)
Orgán pověřený správou státního fondu republiky předkládá ministerstvu financí pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet státního fondu republiky.
(3)
Česká republika neodpovídá za závazky státního fondu republiky a státní fond republiky neodpovídá za závazky České republiky.

ČÁST ČTVRTÁ | STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET REPUBLIKY A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASÍVA ČESKÉ REPUBLIKY

§16 Obsah státního závěrečného účtu republiky
(1)
Státní závěrečný účet republiky obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky.
(2)
Přílohu státního závěrečného účtu republiky tvoří závěrečné účty státních fondů republiky a základní údaje o závěrečných účtech obcí a okresních úřadů.
(3)
Součástí státního závěrečného účtu republiky je bilance státních finančních aktiv a pasív České republiky.
§17 Návrh státního závěrečného účtu
(1)
Ústřední orgány sestavují o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření závěrečný účet, a to ve shodném členění jako se sestavuje státní rozpočet republiky. Ústřední orgány jej projednávají v příslušných orgánech České národní rady.
(2)
Návrh státního závěrečného účtu republiky vypracovává ministerstvo financí v součinnosti s ústředními orgány, obcemi, okresními úřady a orgány pověřenými správou státních fondů republiky a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu jeho schodku.
(3)
Ústřední orgány, obce, okresní úřady a orgány pověřené správou státních fondů republiky, jsou povinny předložit ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu republiky.
(4)
Státní závěrečný účet republiky schvaluje na návrh vlády Česká národní rada.
(5)
Ministerstvo financí řídí práce na vypracování státního závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů a usměrňuje práce na vypracování závěrečných účtů obcí, okresních úřadů a státních fondů republiky.
(6)
O použití přebytku rozpočtového hospodaření ve státním závěrečném účtu republiky nebo o způsobu úhrady jeho schodku rozhodne na návrh vlády Česká národní rada.
§18 Státní finanční aktiva a pasíva České republiky
(1)
Prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací České republiky jsou jejími finančními aktivy. Závazky České republiky z minulých let jsou jejími finančními pasívy.
(2)
Evidenci státních finančních aktiv a pasív České republiky (dále jen „státní finanční aktiva a pasíva republiky“) vede ministerstvo financí.
(3)
Ministerstvo financí předkládá vládě přehled o státních finančních aktivech a pasívech republiky.
(4)
Vláda podává České národní radě spolu se státním závěrečným účtem republiky zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasív republiky.
(5)
Státních finančních aktiv České republiky z výsledků rozpočtového hospodaření České republiky z minulých let lze použit pouze se souhlasem České národní rady. Státních finančních aktiv České republiky z dalších finančních operací České republiky lze použít jen se souhlasem vlády.

ČÁST PÁTÁ | KONTROLA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

§19 Kontrolní působnost vlády
Hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky kontroluje vláda.
§20 Kontrolní působnost ministerstva financí
(1)
Ministerstvo financí provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky u ústředních orgánů a státních fondů republiky.
(2)
Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky, používání dotací poskytovaných ze státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky organizacím v působnosti ústředních orgánů, obcím, okresním úřadům a organizacím v jejich působnosti a fyzickým osobám a kontrolu hospodaření s rozpočtem okresních úřadů provádějí územní finanční orgány za podmínek stanovených zvláštním předpisem. V případě potřeby může tyto kontroly za stejných podmínek provádět ministerstvo financí.

ČÁST ŠESTÁ | ROZPOČTY OBCÍ

§21 Úloha rozpočtů obcí
(1)
Finanční hospodaření obcí se řídí jejich rozpočtem.
(2)
Rozpočet obce je se státním rozpočtem republiky spojen finančním vztahem, jímž je dotace a případně i návratná finanční výpomoc.
(3)
Při stanovení dotace ze státního rozpočtu republiky do rozpočtu obce nebo jejích podílu na daních odváděných do státního rozpočtu republiky se zabezpečí náhrada nákladů, které obci vznikají plněním úkolů v přenesené působnosti ve výkonu státní správy.8)
(4)
Odvody do státního rozpočtu republiky lze obci uložit jen podle tohoto nebo zvláštního zákona.
§22 Obsah rozpočtu obce
(1)
Obec hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů a s využitím vlastních peněžních fondů.9)
(2)
Rozpočet obce obsahuje její příjmy a výdaje, v nichž jsou vyjádřeny všechny finanční vztahy obce
a)
k organizacím jí založeným a zřízeným,
b)
k ostatním subjektům, k nimž má obec finanční vztah na základě zákona nebo uzavřených smluv.
§23 Příjmy rozpočtu obce
Příjmy rozpočtu obce tvoří:
a)
výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,
b)
daně od podniků založených obcí, příjmy z činností organizací a zařízení zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti obce,
c)
daň z příjmů obyvatelstva, domovní daň, důchodová daň placená fyzickými osobami, místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,
d)
podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu republiky a přirážky k těmto daním v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,
e)
úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,
f)
sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,
g)
dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,
h)
dotace z rozpočtu okresního úřadu,
i)
jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
§24 Výdaje z rozpočtu obce
Z rozpočtu obce se hradí zejména:
a)
výdaje na činnost obce, výdaje a příspěvky jí řízených rozpočtových a příspěvkových organizací,
b)
dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám působícím v územním obvodu obce, jakož i dotace a návratné finanční výpomoci jiným obcím,
c)
výdaje na podporu soukromého podnikání občanů,
d)
splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,
e)
splátky přijatých návratných finančních výpomocí,
f)
výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný z prostředků rozpočtu obce,
g)
příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.10)
§25 Vypracování rozpočtů obcí a hospodaření podle jejich rozpočtů
(1)
Obec vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypracovává státní rozpočet republiky.
(2)
Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.11)
(3)
Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.
(4)
Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromě případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku.
(5)
Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku nepropadají.
(6)
Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizória. Tato pravidla stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočtového hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených.
(7)
Obec provádí kontrolu hospodaření se svými rozpočtovými prostředky.
§26 Závěrečný účet obce
(1)
Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále jen „závěrečný účet obce“) obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce.12)
(2)
Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních vztahů k organizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.
(3)
Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.
§27
Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na hospodaření s rozpočtovými prostředky obcí, platí rovněž pro rozpočtové hospodaření jejich městských částí nebo městských obvodů.

ČÁST SEDMÁ | ROZPOČTY OKRESNÍCH ÚŘADŮ

§28 Rozpočty okresních úřadů
(1)
Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho rozpočtem.
(2)
Rozpočet okresního úřadu se vypracovává na stejné období jako státní rozpočet republiky.2)
(3)
Rozpočet okresního úřadu schvaluje a kontroluje okresní shromáždění,13) popřípadě zastupitelstvo města.14)
(4)
Příjmy okresního úřadu tvoří:
a)
odvody a daně podniků, vůči kterým vykonává funkci zakladatele, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b)
příjmy z jeho činnosti a z činností jím řízených organizací,
c)
podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu republiky,
d)
správní poplatky za úkony jím prováděné,
e)
úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,
f)
sdružené prostředky,
g)
dotace ze státního rozpočtu republiky,
h)
jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
(5)
Z rozpočtu okresního úřadu se hradí:
a)
výdaje na jeho činnost, výdaje a příspěvky jím řízených rozpočtových a příspěvkových organizací,
b)
splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,
c)
splátky přijatých návratných finančních výpomocí,
d)
příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.
(6)
Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu se poskytují dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do rozpočtu obcí lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů rozpočtu okresního úřadu.
(7)
Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanoveném vládou.
(8)
Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření svých rozpočtových prostředků a prostředků svých peněžních fondů.
(9)
Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahují ustanovení § 11, 12 a 13 tohoto zákona.
(10)
Okresní úřad je oprávněn vytvářet ve svém rozpočtu rozpočtové rezervy jen v rozsahu nezbytném k zabezpečení mimořádných potřeb, které nebylo možno rozpočtově zabezpečit při schválení rozpočtu.
(11)
V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.
(12)
Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem roku nepropadají.
§29 Závěrečný účet okresního úřadu
(1)
Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu.
(2)
Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování finančních vztahů k obcím, k organizacím v jeho působnosti, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.
(3)
Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné období jako státní závěrečný účet republiky.
(4)
Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění,13) popřípadě zastupitelstvo města.14)

ČÁST OSMÁ | PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ

§30 Důsledky porušení rozpočtové kázně
(1)
Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu republiky, popřípadě státnímu fondu republiky. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1 o/oo denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.
(2)
Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky rozpočtů obcí a okresních úřadů, přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu republiky, do rozpočtu obce nebo okresního úřadu podle toho, který orgán nedostatek zjistil.
(3)
Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu uvedenému v § 20 tohoto zákona před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu.
(4)
Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kčs, se neplatí.
(5)
Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(6)
Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční orgán.
(7)
Ministerstvo financí může z důvodů zamezení tvrdosti povolit úlevy z odstavce 1. Obec může povolit úlevy z odstavce 2, pokud nejde o odvod do státního rozpočtu republiky.

ČÁST DEVÁTÁ | ROZPOČTOVÉ A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

§31 Zřizování, změny a zrušování rozpočtových a příspěvkových organizací
(1)
Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen „zřizovatel“) zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí.
(2)
Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:
a)
označení zřizovatele,
b)
název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,
c)
vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d)
označení statutárních orgánů,
e)
vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,
f)
vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.
(3)
K rozdělení, sloučení případně splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.
(4)
Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají, mimo případy uvedené v odstavci 3, též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.
(5)
Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení, případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 platí, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
§32 Finanční hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací
(1)
Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.
(2)
Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů.
(3)
Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky, případně rozpočtu svého zřizovatele.
(4)
Česká republika odpovídá za závazky rozpočtových a příspěvkových organizací pouze v případě, že je to zvláštními předpisy stanoveno, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. O převzetí takové záruky rozhoduje vláda na návrh ministra financí.
(5)
K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.
(6)
Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace, budou upraveny obecně závazným právním předpisem.

ČÁST DESÁTÁ | USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§33 Zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů a opatření
V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných vyhlášek obcí a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpokládané hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se týkají státního rozpočtu republiky, musí návrhy projednat s ministerstvem financí.
§34 Přechodná ustanovení
(1)
Příjmem státního rozpočtu republiky jsou též vratky návratných finančních výpomocí poskytnutých organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů, které byly převedeny do působnosti České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Porušeni rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle dosavadních předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.
(3)
Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního závěrečného účtu republiky za rok 1990 se použije zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky).
§35 Zmocnění
Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst. 6.
§36
Ministr financí je oprávněn provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky.
§37 Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky),
2.
zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení,
3.
zákon ČNR č. 208/1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a daně ze mzdy.
§38 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Burešová v. r.

Pithart v. r.
1)
Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2)
Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
3)
§ 26e) hospodářského zákoníku.
4)
§ 2 hospodářského zákoníku.
5)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
6)
Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
7)
Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku.
8)
§ 21 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
9)
§ 19 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
10)
§ 17 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 360a hospodářského zákoníku.
11)
12)
§ 20 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
13)
14)
§ 23 zákona ČNR č. 425/1990 Sb.