Inteligentné zákony pre účtovníkov
Uvádzacia cena

Nařízení vlády České socialistické republiky o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví 2024

Znenie účinné: od 01.01.1989
Časové verzie:
2024
192/1988 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1989
192
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. října 1988
o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 4 odst. 3 a 4 a § 82 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:

ČÁST PRVNÍ | ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§1
(1)
Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy a s některými jinými látkami škodlivými zdraví a stanoví se s tím související ochranná opatření. Některými jinými látkami škodlivými zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.
(2)
Podle tohoto nařízení jsou
a)
jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých dávkách; dělí se na zvláště nebezpečné jedy a ostatní jedy a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;
b)
žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž přijdou do přímého styku;
c)
omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.
(3)
Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů, omamných látek a psychotropních látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto nařízení.
(4)
Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok nebo směs, která obsahuje jednu nebo více látek uvedených v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.
(5)
Zacházením s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky se pro účely tohoto nařízení rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj, přeprava, zpracování, výdej prodej, skladování, dovoz a každé jiné používání.
(6)
Na léčivo,1) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou látkou nebo psychotropní látkou nebo přípravkem se nevztahují ustanovení části druhé tohoto nařízení.
(7)
Na výbušninu,2) pokud je zároveň jedem, žíravinou, nebo přípravkem se nevztahují ustanovení tohoto nařízení s výjimkou části první.
§2
(1)
Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 a s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní podmínky, zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická hodnota poživatin a předmětů běžného užívání, zdravý stav ovzduší, vody3) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata, volně žijící živočichové,4) zvěř a chráněné druhy rostlin,5) aby nebyla poškozena rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo zabráněno zneužití těchto látek nebo přípravků.
(2)
Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo s přípravky, nebo kdo svou činností může ovlivnit jejich používání jinými osobami, je povinen zacházet s nimi jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je nahradit látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně škodlivými, popřípadě je povinen v tomto směru ovlivnit jejich používání.
§3
(1)
Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny, s nimiž se bude zacházet a o nichž lze důvodně předpokládat, že mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních látek, musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy k posouzení ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou povinny žádat,
a)
jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické republice organizace, které tyto látky a přípravky hodlají zavést do výroby,
b)
jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.
(3)
Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených v odstavci 1 jsou organizace povinny s nimi zacházet, jako by byly jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní látkou.

ČÁST DRUHÁ | JEDY A ŽÍRAVINY

§4 Posouzení jedů
(1)
Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena:
a)
technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem obsluhujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;
b)
údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;
c)
výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;
d)
postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.
(2)
U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost6) (dále jen „organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.
§5 Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy
(1)
Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.
(2)
Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy:
a)
hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,7)
b)
krajský hygienik výrobci,
c)
okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.
(3)
V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna uvést:
a)
druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,
b)
druh a způsob zamýšlené činnosti,
c)
kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,
d)
opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,
e)
opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů, popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného užívání,
f)
prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, mají způsobilost podle § 15,
g)
opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.
(4)
V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(5)
Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných jedů.
(6)
Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.
(7)
O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.
(8)
Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby, s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost8) (dále jen „veterinární organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití, a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.
§6 Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin fyzickými osobami
(1)
Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám; fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.
(2)
Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18 let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou být vydávány jen prodavačem.
§7 Evidence zvláště nebezpečných jedů
(1)
Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož i o jejich likvidaci.
(2)
Na řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.
(3)
Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště nebezpečnými jedy.
§8 Hlášení o zacházení s ostatními jedy
(1)
Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuj i na každou změnu v zacházení s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické analýzy.
(2)
Hlášení podle odstavce 1 podávají:
a)
organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,
b)
ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky dovážejí pro tuzemské odběratele.
§9 Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy
O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných výrobků, popřípadě jejich obalů jedy musí mít organizace doklady obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků, zejména druh použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření musí organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li o krmiva, orgánu veterinární správy. Doklady se uschovávají po dobu pěti let od expedice ošetřených výrobků.
§10 Balení jedů a žíravin
(1)
Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.
(2)
Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.
§11 Označení obalů jedů a žíravin
(1)
Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.
(2)
Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin, s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo slovenském jazyce.
(3)
Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.
(4)
Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.
(5)
Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat příslušným technickým normám.9)
(6)
Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě. Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.
§12 Přeprava jedů a žíravin
Pro přepravu jedů a žíravin platí zvláštní předpisy.10)
§13 Dokumentace jedů a žíravin
(1)
Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami, jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle § 11 odst. 1 až 4:
a)
hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího použití,
b)
specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,
c)
postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání též vyskytuje.
(2)
Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály musí být v souladu se schválenou dokumentací.
(3)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek a přípravků,11) s nimiž se bude zacházet.
§14 Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích Toxikologickému informačnímu středisku
(1)
Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému informačnímu středisku12) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle § 4.
(2)
Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.13)
Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami
§15
(1)
Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem, jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.
(3)
Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:
a)
ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství nebo farmacie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních předpisů,14) nebo
b)
ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo
c)
má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání předchozí zkoušky uplynulo pět let.
(4)
Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.
(5)
Pracovníci, kteří jsou činné při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky. Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským hygienikem.
(6)
Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.
(7)
Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.15)
§16
Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou může být jen odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a) nebo b). Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto komisí. Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy je tříčlenná.
§17
(1)
Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání, předchozí praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy jedů, popřípadě jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.
(2)
Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak se skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi, o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti právních předpisů a znalosti o technologii práce s jedy.
Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat.
(3)
O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.
(4)
O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku; organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5)
Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.
Provoz na pracovištích
§18
Organizace je povinna:
a)
zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází, neunikají do venkovního ovzduší, půdy a vody, proměřování jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické služby a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci případné nehody (havárie) v životním a pracovním prostředí, způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se na pracovištích zachází,
b)
předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo likvidaci nepotřebných zásob jedů a žíravin, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě krajskému hygienikovi,
c)
zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin, s nimiž zachází, jakož i pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České socialistické republiky,
d)
vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů jen na žádanku, podepsanou pracovníkem přímo řídícím zacházení se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo jinak spolehlivě zabezpečeny; množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být evidováno.
§19
Látky a přípravky obsahující jedy nebo žíraviny nelze uvádět do oběhu, jestliže jejich nepotřebné zásoby, pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné není podle současných poznatků možno bezpečným a zdravotně nezávadným způsobem likvidovat nebo zneškodnit a ani dodavatel nezajistí jejich zpětný odběr, popřípadě zdravotně nezávadnou likvidaci nebo zneškodnění. Rovněž není možno uvádět do oběhu látky nebo přípravky, není-li zajištěno centrální zneškodňování nebo likvidace jejich odpadů stanovené krajským hygienikem nebo hlavním hygienikem České socialistické republiky.
§20
Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k jedům; ztrátu nebo odcizení jedu je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.
§21
(1)
Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se zachází s jedy a žíravinami, popřípadě pro jednotlivé druhy práce (technologie) pravidla,16) ve kterých musí být podle konkrétních podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření včetně opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla schvaluje okresní hygienik, popřípadě krajský hygienik nebo hlavní hygienik České socialistické republiky v těch případech, kdy si to vyhradí.
(2)
Pravidla musí obsahovat zejména:
a)
bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby jejich zneškodňování včetně obalů po použití,
b)
výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy a žíravinami k dispozici pro ochranu lidí, pro účinné zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních podmínek a pokyny pro první pomoc,
c)
způsob jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými látkami, a to zejména s ohledem na možnost vývinu látek ještě nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.
(3)
Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly všechny osoby činné při zacházení s jedy a žíravinami a nejméně jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel. Pravidla musí být vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.
§22 Skladování jedů
(1)
Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena, zabezpečena proti vloupání a nelze v ní skladovat omamné látky, psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva nebo výbušniny.
(2)
Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené schránce určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště nebezpečné jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování schválil orgán hygienické služby.
(3)
Ostatní jedy lze skladovat společně s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy, s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna.
(4)
Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných velkokapacitních kontejnerech nebo obalech lze skladovat v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým klimatickým podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí a proti vniknutí nepovolaných osob do těchto prostor.
§23 Odborný dozor
Odborný dozor nad ochranou zdraví při zacházení s jedy a žíravinami vykonávají orgány hygienické služby.17) Při plnění svých úkolů jsou oprávněny též kontrolovat stanovenou evidenci zvláště nebezpečných jedů.
§24 Zvláštní oprávnění
Orgány hygienické služby jsou oprávněny:
a)
odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li dodržovány stanovené nebo určené podmínky,
b)
zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených k určitým účelům, popřípadě určit, že se jich smí používat jen k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za určitých podmínek,
c)
zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým osobám, nebo zakázat jejich používání na určitých pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,
d)
nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy,
e)
zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové práce, jestliže zjistí, že tyto osoby z neznalosti, pro neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu ohrožují při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo život,
f)
stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů obsahujících jedy.
§25 Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy
(1)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu hygienické služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření k tlumení epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,18) kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. V oznámení organizace uvede:
a)
přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,
b)
výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady i druh skladovaného zboží,
c)
druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito; použití zvláště nebezpečných plynných jedů (např. kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,
d)
potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,
e)
de a hodinu započetí vlastní akce,
f)
dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,
g)
bezpečnostní opatření, která budou provedena,
h)
název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.
(2)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů na jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin před zahájením akce, s výjimkou případů náhlého napadení porostů nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci písemně. V oznámení organizace uvede:
a)
přesné označení místa, kde bude akci prováděna, a způsob provádění,
b)
druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito,
c)
škůdce, proti němuž bude jedu použito,
d)
den a hodinu zahájení akce,
e)
předpokládané trvání akce,
f)
bezpečnostní opatření, která budou provedena,
g)
název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.
(3)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování jiných škodlivých činitelů v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených pro zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí organizace oznámit též orgánu veterinární správy.19)
(4)
Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají dny pracovního klidu. Akce mohou být zahájeny jen tehdy, nestanovil-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární správy nejméně 24 hodiny před zahájením akce jinak. Orgán hygienické služby a orgán veterinární správy může mimo to stanovit pro práci zvláštní podmínky.
(5)
Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze podle pracovních postupů, popřípadě podle technologických předpisů schválených orgánem hygienické služby.17)

ČÁST TŘETÍ | OMAMNÉ LÁTKY A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY

§26 Posouzení omamných látek a psychotropních látek
Žádost o posouzení omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena způsobem stanoveným zvláštními předpisy.20)
§27 Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami
(1)
Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky mohou pouze organizace, které k tomu mají povolení, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
S omamnými látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině III., a s psychotropními látkami, s výjimkou látek uvedených v skupině I. seznamu, smějí bez povolení zacházet jen zdravotnická zařízení, veterinární organizace, zdravotnické vědecké, výukové, výzkumné a kontrolní ústavy a pracoviště, zásobovací organizace, a to pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
(3)
Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky vydává ministerstvo na základě žádosti organizace.
(4)
V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky je organizace povinna uvést:
a)
přesné označení omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků, s nimiž chce zacházet,
b)
druh a rozsah zamýšlené činnosti,
c)
opatření proti zneužití omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a proti poškození zdraví lidí,
d)
prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a za evidenci o nich, mají způsobilost podle § 34.
(5)
Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky může být vydáno jen pokud jsou určeny pro potřeby léčebně preventivní péče, veterinární péče nebo pro vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může ministerstvo povolit jednorázový odběr omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků k jiným účelům (výuce, k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy apod.).
(6)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny ke každému dovozu nebo vývozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků požádat ministerstvo o vystavení zvláštního povolení před jeho realizací.
(7)
V povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravy musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků, druhy činnosti, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(8)
O vydaných povoleních k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vede ministerstvo evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.
(9)
Každá změna údajů uvedených v žádosti a vydaném povolení musí být ohlášena ministerstvu. Ministerstvo může odejmout povolení vydané podle předchozích odstavců, nejsou-li dodrženy stanovené nebo určené podmínky.
(10)
Není dovolena výroba, dovoz, vývoz, skladování, předepisování a používání v terapii omamných látek uvedených ve skupině III. seznamu omamných látek (příloha č. 3) a psychotropních látek uvedených ve skupině I. seznamu psychotropních látek (příloha č. 4), pokud výlučně jen pro vědecké (experimentální) účely v úzce vymezených případech ministerstvo nerozhodne jinak.
§28 Vydávání a dodávání omamných látek a psychotropních látek
(1)
Omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravky smějí být vydány nebo dodány organizacím, které mají povolení k zacházení s nimi, jen na zvláštní objednávku.
(2)
Pro léčení nemocných se vydávají omamné látky nebo přípravky v lékárnách zdravotnickým zařízením na zvláštní žádanky a jednotlivým pacientům na recepty opatřené přetiskem modrým pruhem.
§29 Zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami ve veterinárních organizacích
Veterinární lékaři předepisují omamné látky nebo přípravky pro zvířata léčená ve veterinárních organizacích na zvláštní žádanky, pro zvířata léčena mimo veterinární organizace na recepturní tiskopisy opatřené přetiskem modrým pruhem.
§30 Evidence omamných látek a psychotropních látek
(1)
O množství vyrobených omamných látek, psychotropních látek a přípravků, popřípadě o příjmu a spotřebě surovin pro jejich výrobu, o jejich dovozu, vývozu, stavu zásob, příjmu, výdeji, dodávkách a spotřebě, jakož i o likvidaci nepotřebných nebo znehodnocených omamných látek, psychotropních látek a přípravků musí být vedena přesná evidence.
(2)
Způsob vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků s výjimkou zdravotnických zařízení a organizací je stanoven v příloze č. 9 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu pěti let od ukončení zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky.
(3)
Za řádné vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.
(4)
Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování léčivy předkládají za uplynulý rok ministerstvu do 31. ledna následujícího roku statistický výkaz o stavu zásob, příjmu, výrobě, dovozu, výdeji, dodávkách a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků, jakož i o množství výchozích surovin, o výrobních ztrátách a o likvidaci omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků.
(5)
Organizace oprávněné a zahraničně obchodní činnosti podávají ministerstvu hlášení o uskutečnění dovozu a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků:
a)
měsíčně, do třetího dne následujícího měsíce,
b)
za uplynulý rok roční výkaz nejpozději do 15. února následujícího roku.
(6)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti předkládají nejpozději do 15. prosince ministerstvu ke schválení plán vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků na následující rok.
§31 Označování obalů omamných látek a psychotropních látek
(1)
Vnitřní a vnější obaly omamných látek a přípravků musí být s výjimkou omamných látek zařazených v seznamu omamných látek do skupiny II. označeny šikmým modrým pruhem (z levého dolního do pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů předepsaných zvláštními předpisy1) i mezinárodní označení. Tato povinnost se nevztahuje na označování léků obsahujících omamné látky připravované podle lékařského předpisu, ani pro označování přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky nebo přípravky odesílány.
(2)
Pro označování vnitřních a vnějších obalů psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.1)
§32 Přeprava omamných látek a psychotropních látek
(1)
Pro přepravu omamných látek, psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.10)
(2)
Tranzitní přeprava omamných látek, psychotropních látek a přípravků územím Československé socialistické republiky do jiné země není dovolena, pokud taková zásilka není doložena vývozním povolením, nebo jeho úředně ověřeným opisem příslušného úřadu vyvážející země. Nebude-li taková zásilka doprovázena vývozním povolením, bude příslušnými orgány vyloučena z další přepravy a zadržena.
Způsobilost k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami
§33
(1)
Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost podle § 34.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.
§34
(1)
Pracovníci, kteří přímo řídí výrobu, příjem, výdej nebo skladování omamných látek, psychotropních látek a přípravků, musí znát předpisy o zacházení s nimi, mít znalosti o toxicitě a jiných zdraví škodlivých účincích těchto látek při činnostech, které řídí nebo vykonávají, a prokázat, že:
a)
absolvovali vysokoškolské studium ve studijním oboru farmacie, lékařství, veterinárního lékařství nebo chemie, nebo
b)
absolvovali studium na střední zdravotnické škole v oboru farmaceutický laborant, nebo
c)
absolvovali studium na jiné vysoké nebo střední odborné škole a vykonali státní závěrečnou zkoušku nebo složili závěrečnou nebo maturitní zkoušku z chemie a úspěšně vykonali zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami.
(2)
Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1 a jsou činní při zacházení s omamnými látkami nebo psychotropními látkami nebo přípravky, musí znát povahu a účinky těchto látek a způsoby zacházení s nimi. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich potřebné znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.
(3)
Zdravotní způsobilost k práci s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky se prokazuje výsledkem preventivní vstupní a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.15)
§35
Odbornou způsobilost pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami přezkušuje komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou je ředitel lékárenské služby, krajského ústavu národního zdraví. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 34 odst. 1 písm. a). Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami je tříčlenná.
§36
(1)
Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání a předchozí praxi při práci s omamnými látkami a psychotropními látkami, dosavadní povolání a postavení v něm,, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy omamných látek, psychotropních látek a přípravků, s nimiž přijde do styku.
(2)
Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích omamných látek, psychotropních látek a přípravků, o tom, jak se tyto látky skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a znalosti příslušných právních předpisů. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat, a k jeho postavení v povolání.
(3)
O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.
(4)
O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 11 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku. Organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5)
Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.
§37 Zabezpečení skladování omamných látek a psychotropních látek
(1)
Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k omamným látkám, psychotropních látkám a přípravkům; ztrátu nebo odcizení omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravku je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.
(2)
Omamné látky, psychotropní látky a přípravky musí být uloženy v uzamykatelných samostatných místnostech nebo v kovových skříních zabezpečených proti vloupání.
§38 Odborný dozor
Odborný dozor nad ochranou zdraví a dodržováním předpisů při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vykonává ministerstvo; přitom spolupracuje s krajskými národními výbory.

ČÁST ČTVRTÁ | PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§39
(1)
Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti, jestliže se nezměnilo jejich zařazení do příslušného seznamu. Pokud jde o látky, které jsou podle tohoto nařízení zvláště nebezpečnými jedy a podle dosud platných předpisů nebyly uvedeny v seznamu zvláště nebezpečných jedů, jsou organizace povinny požádat o povolení k zacházení s nimi nejdéle do 31. prosince 1989.
(2)
O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je zvláště nebezpečným jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla zvláště nebezpečným jedem podle dosud platných předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je ostatním jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla ostatním jedem podle dosud platných předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.
(3)
Dokumentace látek a přípravků, které jsou zvláště nebezpečným jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. Dokumentace látek a přípravků, které jsou ostatním jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.
(4)
Látky a přípravky podle § 19 tohoto nařízení uvedené do oběhu před počátkem účinnosti tohoto nařízení musí být výrobcem a u dovážených látek a přípravků tuzemským odběratelem staženy z oběhu, nepředloží-li tyto organizace nejpozději do 31. prosince 1991 hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky postupy likvidace nebo zneškodnění jejich nepotřebných zásob, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky a obalů jimi znečištěných, a jde-li o látky nebo přípravky, u nichž bylo stanoveno orgánem hygienické služby centrální zneškodňování nebo likvidace odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky, způsob zajištění tohoto centrálního zneškodňování nebo likvidace.
(5)
Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti po dobu pěti let od počátku účinnosti tohoto nařízení.
(6)
Osoby, které mají způsobilost k zacházení s jedy podle dosud platných předpisů a nemají ji podle tohoto nařízení, jsou povinny ji získat do 5 let od počátku účinnosti tohoto nařízení.
§40
Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 4, § 19, § 24 písm. b), d), e) a f), jakož i osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy nebo pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami vydaná příslušnými orgány Slovenské socialistické republiky v rámci jejich působnosti platí i v České socialistické republice.
§41
(1)
Působnost orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), odst. 6, § 8 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1, § 16, § 18 písm. b), § 21 odst. 1, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1, § 27 odst. 3, § 35 a v § 38 vykonávají v ozbrojených silách, ozbrojených sborech a na železnici orgány těchto složek podle zvláštních předpisů.
(2)
Ustanovením § 38 zůstává nedotčena působnost federálního ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky k výkonu odborného dozoru podle zvláštních předpisů.21)
§42
Zrušují se:
1.
vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví,
2.
vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění vyhlášky č. 146/1980 Sb. a vyhlášky č. 127/1984 Sb.
§43
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Pitra v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam zvláště nebezpečných jedů
A.
Zvláště nebezpečné jedy
Acetonkyanhydrin
2-Amino-3-nitropyridin
2-Amino-5-nitropyridin
Aminopterin
Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin)
Arsen a jeho anorganické i organické sloučeniny
Benzaldehydkyanhydrin
Benzylrhodanid
Benzyltrimethylamonium chlorid
Brombenzylkyanid
Bromkyan
Brucin
Butyronitril
2,4-Dinitrofenol a 2,4-dinitrofenolát sodný
Ethylester kys. kyanmravenčí
Ethylrhodanid
N-Fenylthiomočovina
Fluoracetamid
Fluoroctan sodný
Fosfidy
Fosfor bílý (žlutý)
3-Chlorakrylonitril
4-Chlorbutyronitril
bis(2-Chlorethyl)sulfid
4-Chlorfenyldiazothiomočovina
Chlorpikrin
3-Chlorpropionitril
Jodkyan
Kyanacetamid
Kyanidy kovů
Kyselina fluoroctová
Malonitril
Methanol a tetradeuteromethanol
Methylbis(2-chlorethyl)amin
Methylester kys. kyanmravenčí
alfa-Naftylthiomočovina
Oxid osmičelý
Oxid seleničitý
Pentaboran
Pentakarbonyl železa
Propionitril
Pyrrolidindithiokarbamát sodný
Rtuti alkylsloučeniny
Selenan sodný
Strychnin
Teluričitany
Tetraethylolovo
Tetraisopropylfosforamid
Tetrajoddifosfan
Tetrakarbonyl niklu
Tetramethylendisulfotetramin
Tetramethylolovo
Thalium a jeho sloučeniny
Thiokarbonyltetrachlorid
Trialkylolovičité soli
Tris(o-kresyl)fosfát
Tris(2-chlorethyl)amin
Vínan antimonylodraselný
Arsenovodík22)
Ethylenoxid22)
Fosforovodík22)
Fosgen22)
Kyanovodík22)
Methylbromid22)
Selenovodík22)
B.
Zvláště nebezpečné jedy - účinné látky pesticidů
Aldicarb
Brodifacoum
Bromophos-ethyl
Carbofuran
Carbosulfan
Crimidine
Dichlorvos
4,6-Dinitro-o-kresol (DNOC)
Dinoseb
Dinoseb acetate
Disulfoton
Endrin
Fenamiphos
Flucythrinate
Fonofos
Furathiocarb
Heptenophos
Hexachlorbenzen
Methamidophos
Methidathion
Methomyl
Mevinphos
Monocrotophos
Omethoate
Oxamyl
Parathion
Parathion-methyl
Phorate
Phosphamidon
Pirimiphos-ethyl
Propetamphos
Scilliroside
Sulfotep
Thiofanox
Triazophos
bis-Tributylcinoxid
Příloha č. 2 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam ostatních jedů
A.
Ostatní jedy
Acetanilid
Acetonitril
N-Acetylfenylhydrazin
Adiponitril
Akrylonitril
Allyalkohol
Allylchlorid
Allylkyanid
Allylthiomočovina
p-Aminofenol
Anilin a jeho N-alkyl a N-dialkylderiváty
Antimonu sloučeniny s výjimkou sirníku antimonitého (není jedem) a vínanu antimonylodraselného (je zvláště nebezpečným jedem)
Barya sloučeniny s výjimkou síranu barnatého (není jedem)
Benzonitril
Benzidin a jeho deriváty
Benzylkyanid
Beryllia sloučeniny
Bromacetofenon
Bromacetom
Bromfenylhydrazin
Bromoform
Cínu organické sloučeniny (s výjimkou bistributylcinoxidu - je zvláště nebezpečným jedem)
Dekaboran
2,4-Diaminotoluen
2,5-Diaminotoluen
1,2-Dibromethan
2,6-Dibrom-4-nitrofenol
Dicyklohexylamin a jeho soli
Dicyklopentadien
Diethylenglykol
Diethylester kys. šťavelové
N,N´-Diethylthiomočovina
Difenylguanidin
Dichlorbenzeny
1,1-Dichloethylen
Dichlomethan
1,3-Dichlor-2-propanol
2,3-Dichlor-1-propanol
N,N-Dimethylbenzylamin
Dinitrobenzeny
2,4-Dinitrofenylhydrazin
Dinitrochlorbenzeny
2,4-Dinitrotoluen
Dusičnan stříbrný
Dusitany
1,2-Epoxy-3-chlorpropan (epichlorhydrin)
1,2-Ethandiol (ethylenglykol)
Ethylenglykoldipropionitril
N-Ethylthiomočovina
o-Fenantrolin
p-Fenetidin
Fenylhydrazin
Fluoraniliny
Fluoridy s výjimkou fluoridu hlinitého a fluoridových minerálů (např. kryolit, kazivec) - nejsou jedy
Fluorokřemičitany
Hexachlorethan
Hydrazin a jeho soli
Hydrazin hydrát
Hydroxylamin a soli hydroxylamonné
Chinolin
Chloracetofenon
Chloraceton
Chloracetonitril
Chloraniliny
2-Chlorethanol (ethylenchlorhydrin)
Čhlornitraniliny
3-Chlor-1,2-propandiol
1-Chlor-2-propanol
2-Chlorpyridin
Chlortoluidiny
2-Jodethanol
Jodičnany
Kapronitril
Kyselina akrylová
Kyselina bromoctová
Kyselina chlormravenčí
Kyselina metakrylová
Kyselina šťavelová
Kyselina thioglykolová
Kyselina trifluoroctová
Laktonitril
Methoxyacetonitril
Methylester kyselina akrylové
Methyljodid
Methyltrifenylfosfoniumjodid
Nikotin
Nitraniliny
Nitrobenzen
Nitrofenoly
Nitroglycerin
Nitroglykol
1-Nitropropan
Olova sloučeniny s výjimkou sirníku olovnatého (není jedem), tetraethylolova (je zvláště nebezpečným jedem), tetramethylolova (je zvláště nebezpečným jedem) a solí trialkylolovičitých (jsou zvláště nebezpečným jedem)
Oxalylchlorid
Pentachlorfenol a jeho soli
Platiny sloučeniny anorganické i organické
Rtuti anorganické sloučeniny s výjimkou sirníku rtuťnatého (není jedem)
Rtuti arylsloučeniny
Seleničitany
Síran měďnatý
Stříbro koloidní
Sulfurylchlorid
Teluru sloučeniny s výjimkou teluričitanů (jsou zvláště nebezpečnými jedy)
1,1,2,2-Tetrabromethan
1,1,2,2-Tetrachlorethan
2,3,4,6-Tetrachlorfenol
Tetrachlormethan
Tetranitromethan
Tetranitrotoluen
Thionylbromid
Thionylchlorid
Thiosemikarbazid
o-Toluidin
Tolylhydraziny
Trichloracetonitril
1,3,5-Trinitrobenzen
2,4,6-Trinitrofenol (kys. pikrová)
2,4,6-Trinitro-3-kresol
2,4,6-Trinitrotoluen
Uranu sloučeniny
Antimonovodík23)
Diazomethan23)
Diboran23)
Ethylchlorid23)
Chlorkyan23)
Methylchlorid 23)
Oxid uhelnatý23)
Sirovodík23)
B.
Ostatní jedy - účinné látky pesticidů
Alfacypermethrin
Allylisothiokyanát
Azocyclotin
Bendiocarb
Bioallethrin
Bromoxynil
Buminafos
Camphechlor
Carbaryl
Cartap
Cyanazine
Cyfluthrin
Cyhalothrin
Cyhalothrin L
Cyhexatin
Cypermethrin
2,4-D (2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina)
Dazomet
Deltamethrin
Diazinon
Difenzoquat
Dimethoate
Dioxacarb
Diguat
Endosulfan
EPTC
Ethiofencarb
Ethion
Etrimfos
Fenaminosulf
Fenitrothion
Fenpropathrine
Fentin acetate
Fenvalerate
Formothion
Guazatine
Heptachlor
Chlorfenprop-methyl
Chlormequat
Chlorpyrifos
Chlorpyrifos-methyl
Imazalil
Iozynil
Lindane
Mercaptodimethur
Metam-Na
Methiocarb
Paraquat
Pebulate
Phosalone
Phosmet
Pirimicarb
Pirimphos-methyl
Profenofos
Propachlor
Propiconazole
Propoxur
Pyrazophos
Pyrethriny
Quinalphos
Terbumeton
Thiazafluron
Thiocyclam
Thiram
Triadimefon
Triallate
Tridemorph
2,4,5-Trichlorfenoxyoctová kyselina (2,4,5-T)
Vernolate
Warfarin
Příloha č. 6 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Označení obalů jedů a žíravin
Skupina látek:
Označení:
I.
Zvláště nebezpečené jedy
1.
obrazový symbol lebky se zkříženými hnáty
2.
nápis „Zvláště nebezpečný jed!
Podléhá evidenci!“
3.
název a koncentrace jedu (jedů) v látce nebo v přípravku obsažených
4.
poučení, jakým způsobem je ohroženo zdraví člověka, např.:
„Nebezpečné výpary!“
„Vstřebává se kůží!“
5.
hmotnost a objem obsahu
II.
Ostatní jedy
- totéž jako u zvláště nebezpečných jedů, jen s tím rozdílem, že nápis zní: „Jed!“
III.
Žíraviny
1.
obrazový symbol ruky s poleptanými prsty
2.
nápis „Pozor! Žíravina!“
3.
název žíraviny
Příloha č. 7 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy
Zn.:
V
dne
19
Záznam
o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s jedy
Přihlášku podala organizace
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vzdělání
předchozí praxi při zacházení s jedy a pracovní zařazení
práce (funkce), kterou má vykonávat
jedy (skupiny jedů), s nimiž má pracovat
Zkouška konána dne
Otázky:
hodnocení
Závěrečné hodnocení
Členové zkušební komise
1.
předseda
2.
člen
3.
člen
(jména a funkce)
Osvědčení vydáno dne
pod zn.:
Příloha č. 8 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor
Krajský hygienik
Zn.:
V
dne
19
Osvědčení
o odborné způsobilosti pro práce s jedy
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vykonal dne
úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy (podle § 15 až 17 nařízení vlády).
Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito jedy:
Toto osvědčení platí trvale.*)
Toto osvědčení pozbývá platnosti dne
19*)
předseda zkušební komise
L.S.
krajský hygienik
KNV
Příloha č. 9 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Vedení evidence omamných látek a psychotropních látek
Tímto způsobem se upravují knihy pro evidenci o pohybu omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků v organizacích mimo rámec působnosti ministerstva (ve veterinárních organizacích, ve vědeckých výzkumných, výukových a kontrolních ústavech, v organizacích oprávněných k zahraničně obchodní činnosti a ve výrobních podnicích, popř. dalších.*)
Knihy musí být vázané (šitím ve hřbetu) a stránky očíslované. Na titulní straně se uvede:
a)
označení organizace (razítko) s plnou adresou,
b)
den, kterým záznamy začínají a končí,
c)
jméno, adresa a podpis pracovníka odpovědného za vedení evidence.
Na první straně se uvede seznam látek nebo přípravků s odkazem na stránku, na které záznamy o každé jednotlivé látce nebo přípravku začínají.
Knihy jsou zvlášť pro omamné látky a zvlášť pro psychotropní látky.
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti vedou tyto knihy odděleně pro vývoz a dovoz látek. Každá látka a každý přípravek ji obsahující stejně jako léková forma, musí být vedena na zvláštní stránce knihy s těmito údaji:
a)
datum vývozu nebo dovozu,
b)
množství vyvážené nebo dovážené látky,
c)
stát a úplné označení dovozce nebo vývozce,
d)
data a číslo povolení (certifikátu) vydaného příslušným orgánem země dovozce a vývozce.
Příloha č. 10 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
Zn.:
V
dne
19
Záznam
o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
Přihlášku podala organizace
Jméno a příjmení
narozen(a) dne
v
okres
č. obč. průkazu
vzdělání
předchozí praxe
dosavadní povolání a postavení v něm
práce (funkce), kterou má vykonávat
omamné látky a psychotropní látky nebo přípravky, s nimiž má pracovat
Zkouška konána dne
Otázky:
hodnocení
Závěrečné hodnocení
Členové zkušební komise:
1.
předseda
2.
člen
3.
člen
(jména a funkce)
Osvědčení vydáno dne
pod zn.:
Příloha č. 11 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor
Zn.:
V
dne
19
Osvědčení
o odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vykonal dne
úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami (podle § 34 až 36 nařízení vlády).
Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito omamnými látkami a psychotropními látkami:
předseda zkušební komise
L.S.
vedoucí odboru zdravotnictví
KNV
1)
Československý lékopis - 4. vydání, jehož závaznost je stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb.
2)
§ 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3)
Např. § 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4)
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.
5)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb. a zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
6)
§ 7 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.
7)
§ 23 odst. 1 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
8)
§ 11 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky.
9)
ČSN 01 8010.
10)
Např. přepravní řády a podrobnější přepravní podmínky železniční, silniční, letecké, vodní a sdružené dopravy a poštovní řád, zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
11)
§ 244 hospodářského zákoníku.
12)
Středisko je zřízeno při klinice nemocí z povolání v Praze 2, Vyšehradská 49.
13)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 149/1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
14)
§ 45 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
15)
Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, reg. částka 2/1968 Sb., ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 20/1970 Sb.
16)
§ 272 zákoníku práce.
17)
§ 71 a § 75 odst. 2 a 3 a § 76 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
18)
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
19)
§ 9 zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
20)
Československý lékopis 4. vydání, jehož závaznost je stanovena vyhláškou č. 10/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 43/1987 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a úhradě nákladů s tím spojených.
21)
Zákon č. 20/1966 Sb.
Zákon č. 87/1987 Sb.
22)
Tyto plyny se považují za zvláště nebezpečené jedy tehdy, pokud jsou vyráběny, dodávány a používá se jich k určitému účelu. V ostatních případech, zejména vznikají-li při výrobě jako nežádoucí znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují za zvláště nebezpečné jedy ve smyslu tohoto nařízení vlády, bez újmy povinností stanovených zvláštními předpisy, zejména zákonem č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 46/1978 sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978), ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 66/1985 sb. Hyg. předpisy (reg. v částce 16/1985 Sb.) a v § 2 tohoto nařízení.
23)
Tyto plyny se považují za jedy tehdy, pokud jsou vyráběny, dodávány a používá se jich k určitému účelu. V ostatních případech, zejména vznikají-li při výrobě jako nežádoucí znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují za jedy ve smyslu tohoto nařízení vlády, bez újmy povinností stanovených zvláštními předpisy, zejména zákonem č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 46/1978 sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 66/1985 sb. Hyg. předpisy (reg. v částce 16/1985 Sb.) a v § 2 tohoto nařízení.
24)
Konopí, pokud je pěstováno a používáno výlučně k průmyslovým účelům a pro účely zahradnické, není posuzováno jako omamná látka.
*)
Odpadá u závodů zvláště nebezpečné jedy vyrábějících.
**)
Číslo povolení k zacházení s jedy se uvádí při evidenci ve výrobních, dovozních, dodavatelských a prodejních organizacích; při evidenci spotřeby uvnitř organizace se uvádí účel, ke kterému byl zvláště nebezpečný jed vydán.
*)
Nehodící se škrtněte.
*)
Zvláštní způsob vedení evidence ve zdravotnických zařízeních a organizacích je upraven instrukci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR.