Predpis bol zrušený predpisom 265/1991 Zb.
117/1985 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1986 do 31.07.1991
117
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 26. listopadu 1985
o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 9 odst. 3 zákona č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
§1 Úvodní ustanovení
(1)
Dodatkové odvody v oblasti cen1) podle tohoto nařízení provádějí
a)
národní výbory,
b)
rozpočtové a příspěvkové organizace řízené ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory (dále jen „organizace“).
(2)
Dodatkové odvody prostředků získaných porušením cenových předpisu2) (dále jen ,,neoprávněně získané prostředky” ) slouží k odčerpání prostředku, které podle cenových předpisů organizaci nepatří, a k prosazování cenové kázně v organizacích.
(3)
Dodatkové odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo v důsledku cenových opatření3) se používají v případech, kdy je tato forma ekonomicky a administrativně vhodnější než snížení nebo zvýšení cen.
(4)
Dodatkové odvody organizace odvádějí do příslušného rozpočtu.4)
(5)
Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředku je splatný do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho uložení. Je-li tento odvod prováděn bez rozhodnutí příslušného orgánu, je splatný do patnácti dnů po uplynutí měsíce, v němž byly neoprávněně získané prostředky zjištěny. V ostatních případech je dodatkový odvod splatný nejpozději třetího dne před koncem měsíce následujícího po uplynutí období, za které má být odveden. Organizace je povinna předložit ve lhůtě splatnosti dodatkového odvodu příslušnému finančnímu orgánu výpočet dodatkového odvodu, pokud není výše odvodu stanovena v rozhodnutí o jeho uložení.
(6)
Pro správu dodatkových odvodů platí ustanovení zvláštního předpisu.5)
§2 Neoprávněně získané prostředky
(1)
Za neoprávněně získané prostředky se považují prostředky, které organizace získala tím, že
a)
dodala výrobek, službu, výkon, práci nebo nemovitost (dále jen „výrobek”) za vyšší cenu,
1.
která nebyla správně vytvořena pro nový výrobek nebo při provádění změny ceny výrobku,
2.
která byla při prodeji nesprávně použita,
3.
protože nebyly dodrženy podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky uvedené v rozhodnutí o ceně nebo dohodnuté při sjednání ceny,
b)
nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, kterou sama stanovila nebo která byla stanovena, sjednána nebo uplatněna podle jejího návrhu případně ohodnocení, nebo nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, ale při jeho prodeji nebo při kalkulaci ceny svého nového výrobku použila platnou vyšší cenu,
c)
neprovedla dodatkový odvod podle § 4,
d)
čerpala investiční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru na úhradu nesprávně vyšší ceny podle písmene a),
e)
dodala výrobek, pro který nebyla cena stanovena nebo sjednána příslušným orgánem nebo organizací nebo jeho cenu nestanovila (nesjednala) v předepsané formě,6)
f)
nevymezila při stanovení (sjednání) cen podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky výrobku,
g)
neurčila předběžnou cenu služby nebo opravy podle zvláštního předpisu,7)
h)
cenu navrhla, stanovila nebo sjednala a nemá po dobu stanovenou zvláštními předpisy8) předepsané doklady potřebné pro ověření správnosti ceny nového výrobku nebo změny platné ceny,
ch)
nesplnila povinnost předložit návrh limitu velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny pro výrobek, který je výsledkem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace, pokud cenové předpisy tuto povinnost ukládají.
(2)
Pokud organizace cenu nenavrhla ani nestanovila (nesjednala), získá neoprávněně prostředky podle odstavce 1 písm. a) bod 1 a 2 jen tehdy, jestliže
a)
použila vyšší cenu, než je cena uvedená v ceníku, jeho dodatku nebo v Cenovém věstníku,
b)
použila nesprávnou velkoobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a v návrhu velkoobchodní ceny byla kalkulována nesprávně vyšší sazba při tvorbě cen než sazba uvedená ve vyhlášce o cenách nebo v pravidlech pro tvorbu cen stavebních a montážních prací.
(3)
Neoprávněně získané prostředky se určí jako
a)
rozdíl mezi nesprávnou cenou a cenou odpovídající cenovým předpisům v případech podle odstavce 1 písm. a) a b); jde-li o obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu, popřípadě o ceny s daní z obratu stejné pro odběratelské organizace i občany, určí se z velkoobchodních cen,
b)
částka neprovedeného dodatkového odvodu v případech podle odstavce 1 písm. c),
c)
podíl z částky přesahující cenu podle cenových předpisů odpovídající účasti státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru na financování příslušné investice v případech podle odstavce 1 písm. d),
d)
3 % z vyúčtované ceny výrobku v případech podle odstavce 1 písm. e) až h), nejvýše však 1. mil. Kčs celkem za organizaci v jednom kalendářním roce,
e)
3 % z ceny příslušného úkolu, plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace v případech podle odstavce 1 písm. ch).
(4)
Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 3 se vyčíslí za období tří let před prvním dnem měsíce, v němž byly zjištěny a dalo za dobu po tomto datu až do uložení dodatkového odvodu; přitom se nepřihlíží k datu provedení změny nesprávné ceny. Za neoprávněně získané prostředky se nepovažují prostředky získané uplatněním prozatímní ceny, pokud se vypořádá podle zvláštních předpisů.9)
(5)
Neoprávněné získané prostředky se vyčíslí vyčerpávajícím způsobem a pokud jej nelze použít, uplatní se výběrový způsob;10) výběrový způsob určí kontrolní orgán oprávněný k provádění cenové kontroly podle zvláštních předpisů11) a v případě vlastního zjištění organizace, jí nadřízený orgán. Pokud nelze uplatnit uvedené způsoby, postupuje se podle ustanovení § 3 odst. 3.
(6)
Získá-li organizace u téhož výrobku prostředky podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a souběžně podle odstavce 1 písm, e) až h), odvede neoprávněně získané prostředky podle toho ustanovení cenového předpisu, jehož porušením získala vyšší částku.
§3 Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředků
(1)
Předmětem dodatkového odvodu jsou neoprávněně získané prostředky podle § 2, po odečtení prostředků, které
a)
byly vráceny, nebo které budou podle zvláštních předpisu12) vráceny neprodleně, nejpozději však do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění,
b)
pro porušení i jiného právního předpisu13) byly odvedeny do příslušných rozpočtů,
c)
byly vydány, nebo které budou podle zvláštního předpisu14) vydány státu jako neoprávněný majetkový prospěch.
(2)
Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na zakladě faktury nebo splátkových listů. Od dodatkového odvodu se odečítají částky získané v tříletém období, které byly nebo budou odběrateli vráceny odpočtem v bezprostředně následující splátce nebo faktuře.
(3)
Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředku zjistit ani vyčerpávajícím ani výběrovým způsobem, činí dodatkový odvod desetinásobek neoprávněně získaných prostředků prokázaných při kontrole. Od desetinásobku se neodečítají prostředky vrácené podle zvláštních předpisů12).
(4)
Získá-li organizace neoprávněně prostředky podle § 2 odst. 1 podle vlastního zjištění, odvede dodatkový odvod do příslušného rozpočtu bez zvláštního rozhodnutí.
(5)
Zjistí-li orgán nadřízený organizaci nebo orgán oprávněný k provádění cenové kontroly, že organizace získala neoprávněně prostředky, dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % úhrnu neoprávněně získaných prostředků podle § 2. Zvýšení dodatkového odvodu se neuplatňuje v případech uvedených v odstavci 3 a v § 2 odst. 1 písm. d) až ch).
(6)
Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení ukládá kontrolní orgán, který porušení cenových předpisů zjistil. Jestliže k tomu podle zvláštních předpisů nemá oprávnění nebo oprávnění má a dodatkový odvod neuloží, uloží jej Český cenový úřad.
(7)
Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení se ukládá kontrolované organizaci.
(8)
Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky na vrácení neoprávněného majetkového prospěchu.
(9)
Způsob promítání neoprávněně získaných prostředků podle § 2 odst. 1 písm. a) do plnění ukazatelů plánů, do vztahů k příslušným rozpočtům a do rozpočtů staveb určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily stejně, jako kdyby k porušení cenových předpisů nedošlo.
§4 Dodatkově odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo
v důsledku cenových opatření
(1)
Příslušný cenový orgán15) může místo cenového znevýhodnění výrobků technicky a morálně zastaralých a výrobků nedosahujících stanovenou jakost nebo efektivnost, prováděného podle zvláštního předpisu16) nebo rozhodnutí Českého cenového úřadu, uložit organizaci dodatkový odvod, a to nejvýše 30 % z ceny příslušného výrobku. Dodatkový odvod se vypočte z množství výrobků skutečně dodaných od data cenového znevýhodnění, nejméně však z množství, jež má být po dobu cenového znevýhodnění dodáno podle plánu odbytu a není-li tento plán v potřebném členění sestavován, z množství podle smluv o dodávkách.
(2)
Dodatkový odvod až 30 % ze základní ceny finálního výrobku může Český cenový úřad uložit též organizací, která k dodávanému finálnímu výrobku nezajištuje nezbytně nutné množství náhradních dílů. Dodatkový odvod se vypočte nejvýše z množství finálních výrobků dodávaných v předchozím roce, popřípadě ve dvou letech, kdy byly dodávány, jde-li o výrobky, které se přestaly vyrábět nebo dovážet.
(3)
Příslušný cenový orgán může uložit dodatkový odvod těch prostředků, které organizace získala jako důsledek cenových opatření, zejména v případech snížení cen nakupovaných surovin, materiálů a výrobků nebo povolené odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek dodávaného výrobku, k uplatnění cen rozdílných pro dodavatele a odběratele a v dalších případech, kdy organizace získá prostředky bez vlastní zásluhy.
(4)
Dodatkový odvod podle odstavce 1 se neukládá za dovážené výrobky a za objem výrobků dodaných na vývoz.
(5)
Způsob řešení důsledků uplatnění dodatkových odvodů v ukazatelích státních a hospodářských plánů, ve státním rozpočtu a v rozpočtech národních výborů a v soustavě hmotné zainteresovanosti organizací určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily na organizaci stejně jako snížení, popřípadě zvýšení cen.
§5 Úlevy z dodatkových odvodů
Český cenový úřad může se souhlasem ministerstva financí České socialistické republiky k zamezení tvrdosti a nesrovnalostí, popřípadě vyžaduje-li to společenský zájem, povolit organizacím úlevy z dodatkových odvodů. Žadost musí obsahovat i rozbor finanční situace organizace.
§6 Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Korčák v. r.
1)
§ 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.
2)
§ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 161/1982 Sb.
3)
§ 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 161/1982 Sb.
4)
§ 2 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.
5)
§ 1 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách.
6)
§ 54 odst. 3 až 7 vyhlášky č. 113/1985 Sb., o cenách.
§ 2 odst. 1 až 3 výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/86 o cenách sjednávaných dohodou v Cenovém věstníku částka 52/1985 (reg. v částce 32/1985 Sb.).
§ 2 odst. 1 až 3 výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/86 o cenách sjednávaných dohodou v Cenovém věstníku částka 52/1985 (reg. v částce 32/1985 Sb.).
7)
§ 36 odst. 6 vyhlášky č. 113/1985 Sb.
8)
Např. § 57 odst. 4 vyhlášky č. 113/1985 Sb.
9)
§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.
§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 113/1985 Sb.
§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 113/1985 Sb.
10)
§ 3 odst. 3 výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole, registrovaný v částce 32/1985 Sb.
11)
Zákon č. 103/1971. Sb., o lidové kontrole.
Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.
Zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.
§ 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb. o národnohospodářském plánování.
Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb.
Vyhláška č. 113/1985 Sb.
Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.
Zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.
§ 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb. o národnohospodářském plánování.
Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb.
Vyhláška č. 113/1985 Sb.
12)
§ 123 hospodářského zákoníku.
§ 451 občanského zákoníku.
§ 451 občanského zákoníku.
13)
Např. § 24 odst. 2 hospodářského zákoníku.
14)
§ 456 občanského zákoníku.
15)
Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb.
16)
§ 21 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 113/1985 Sb.
