97/1974 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1975
97
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. října 1974
o archivnictví
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§1 Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro další rozvoj archivnictví, aby zajišťovalo bezpečné zachování archivního bohatství budoucím generacím a účinně přispívalo k vědeckému bádání, k poznání historie a pokrokových tradic národa českého a slovenského a k řešení aktuálních politických, kulturních a hospodářských problémů.
Oddíl 1
Archiválie
§2 Obecné ustanovení
(1)
Archiválie jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti státních a jiných orgánů a organizací i z činnosti jednotlivců a které vzhledem k svému významu historickému, politickému, hospodářskému nebo kulturnímu mají trvalou dokumentární hodnotu.
(2)
Trvalou dokumentární hodnotu písemných, obrazových, zvukových a jiných záznamů (dále jen "písemností") posoudí podle stanovených kritérií [§ 31 odst. 1 písm. a)] ve skartačním řízení archiv, který dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností, mimo skartační řízení státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu je písemnost.
(3)
Posuzováním písemností může ministerstvo vnitra pověřit jiný archiv, než který by byl příslušný podle odstavce 2, popřípadě může vztáhnout tuto působnost na sebe.
(4)
O tom, že písemnost je archiválií, vyrozumí orgán (archiv) uvedený v odstavcích 2 a 3 toho, kdo je oprávněn s ní nakládat.
§3 Archiválie uznané za kulturní památky
(1)
Archiválie, která dokládá vývoj společnosti nebo některého z oborů lidské činnosti nebo se vztahuje k význačným osobám, popřípadě událostem a která pro tyto vlastnosti nebo některou z nich má pro kulturu společnosti mimořádný význam, je kulturní památkou.
(2)
Při posuzování toho, zda archiválie je kulturní památkou, se přihlíží zejména k jejímu obsahu, formě, původu, době vzniku nebo k jejímu významu pro obecné, národní, popřípadě regionální dějiny.
(3)
Návrh na uznání archiválie za kulturní památku podává archiv, ve kterém je archiválie uložena. Jde-li o archiválii, která není uložena v archivu, podává návrh státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu se archiválie nachází.
(4)
O návrhu podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo vnitra, které tím může pověřit některý ze státních archivů (§ 17 a 18).
(5)
Archiválie uznané za kulturní památky vedou ve zvláštní evidenci archivy, kde jsou uloženy; jsou-li takové archiválie uloženy v organizacích a zařízeních činných v oboru působnosti ministerstva kultury (§ 27), vedou je ve zvláštní evidenci tyto organizace a zařízení. Evidenci ostatních archiválií uznaných za kulturní památky vedou archivy, které určí ministerstvo vnitra, popřípadě tuto evidenci vede ministerstvo vnitra samo. Evidence všech archiválií uznaných za kulturní památky je součástí ústřední evidence archiválií, kterou vede ministerstvo vnitra.
§4 Archiválie prohlášené za národní kulturní památky
(1)
Vláda České socialistické republiky může prohlásit za národní kulturní památky nejvýznamnější z archiválií uznaných za kulturní památky. Návrh předkládá ministr vnitra v dohodě s ministrem kultury.
(2)
Archiválie prohlášené za národní kulturní památky se zapisují do zvláštního seznamu vedeného ministerstvem vnitra.
§5 Archiválie jako součást Jednotného archivního fondu
Archiválie, které jsou na území České socialistické republiky vedeny v evidenci, jsou součástí Jednotného archivního fondu bez ohledu na to, jsou-li v socialistickém společenském vlastnictví nebo v osobním vlastnictví, popřípadě ve vlastnictví soukromém.
Oddíl 2
Ochrana písemností a archiválií
§6 Předarchivní péče o písemnosti
(1)
Státní orgány a socialistické organizace zajišťují odbornou správu písemností, které vznikly z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců (včetně písemností došlých), a dbají o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení písemností a o jejich řádné vyřazování při skartačním řízení.
(2)
Při skartačním řízení se oddělují z písemností vyřazovaných státními orgány a socialistickými organizacemi archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení.
(3)
Bez souhlasu příslušného archivu, který vykonává dohled na vyřazování písemností (skartaci), popřípadě bez souhlasu ministerstva vnitra (§ 2 odst. 3), nesmějí být písemnosti uvedené v odstavci 1 zničeny.
(4)
Státní orgány a socialistické organizace odpovídají za řádné provedení skartačního řízení, umožňují výkon dohledu (odstavec 3) a zajišťují na svůj náklad podle pokynů příslušných archivů řádné odevzdání archiválií do archivů.
§7 Ochrana archiválií
(1)
Archiválie jsou chráněny státem. Státní orgány a socialistické organizace zabezpečují ochranu archiválií a odbornou péči o ně. Ostatní organizace a občané jsou povinni tuto ochranu všestranně podporovat.
(2)
Archiválii, kterou nabyl stát do vlastnictví, převezme do péče příslušný archiv . Předmětem archivní péče jsou též archiválie, které příslušný archiv převzal podle dohodnutých podmínek do úschovy.
§8 Archiválie ve vztahu k cizině
(1)
Archiválie prohlášené za národní kulturní památky je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat jen se souhlasem vlády České socialistické republiky; za jiným účelem nesmějí být vyváženy.
(2)
Jiné než v předchozím odstavci uvedené archiválie je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat, popřípadě za jiným účelem do ciziny vyvážet, jen se souhlasem ministerstva vnitra.
§9 Reprodukce archiválií
Archivy pořídí reprodukce archiválií prohlášených za národní kulturní památky a archiválií uznaných za kulturní památky.
§10 Ochrana archiválií ve vlastnictví osob a organizací
(1)
Vlastník archiválie smí vlastnictví k archiválii převést na jiného, nekoupí-li stát tuto archiválii za cenu nejvýše odhadní; právo státu na přednostní koupi archiválie zanikne uplynutím šesti měsíců po dojití nabídky vlastníka archiválie nebo jestliže stát odmítne nabídku v době kratší. Nabídka musí obsahovat i požadovanou cenu.
(2)
Vlastník archiválie , která není v socialistickém společenském vlastnictví a není uložena v archivu, je povinen o ni řádně pečovat a umožnit pracovníku archivu, u něhož je vedena v evidenci, aby se o tom na místě přesvědčil. Aby zachování takové archiválie nebylo ohroženo, je její vlastník povinen učinit potřebná opatření k její záchraně, doporučená uvedeným archivem. Neučiní-li tak, může mu být uloženo rozhodnutím ministerstva vnitra, aby archiválii odevzdal do bezplatné úschovy na nezbytně nutnou dobu archivu, který ministerstvo současně určí.
(3)
Vlastník archiválie (odstavec 2) je povinen sdělit archivu, u něhož je archiválie vedena v evidenci, všechny k tomu nezbytné údaje, i změnu ve vlastnictví.
Oddíl 3
Nahlížení do archiválií
§11 Nahlížení do archiválií československými státními občany, orgány a organizacemi
(1)
Českoslovenští státní občané a československé orgány a organizace mohou nahlížet do archiválií, které jsou uloženy v archivech. Do archiválií mladších 50 let lze nahlížet jen se souhlasem ředitele státního archivu, kde jsou archiválie uloženy; jde-li o archiválie uložené v jiném archivu, uděluje souhlas vedoucí organizace, která archiv spravuje, nebo orgán jím pověřený.
(2)
Souhlas k nahlížení do archiválií mladších 50 let nelze udělit, jestliže by nahlédnutím do archiválií byly ohroženy státní nebo společenské zájmy nebo právem chráněné zájmy dosud žijících osob. Z týchž důvodů se odepře nahlížení do ostatních archiválií.
(3)
Nahlédnutí do archiválií uložených v archivech nelze odepřít ani vázat na souhlas příslušného orgánu
a)
československým státním občanům, československým orgánům a organizacím, jestliže jde o archiválie vzniklé z jejich činnosti,
b)
státním orgánům, které v souvislosti s plněním svých úkolů potřebují do archiválií nahlédnout, a
c)
státním orgánům, které podle zvláštních zákonů jsou oprávněny nahlížet do písemností. 1)
(4)
Do archiválií, které byly archivům svěřeny d o úschovy, lze nahlížet za podmínek určených ve smlouvě.
(5)
Výpisy, opisy a reprodukce archiválií mohou být vydávány jen za podmínek stanovených pro nahlížení do archiválií.
§12 Nahlížení do archiválií cizinci, cizími orgány a organizacemi
(1)
Cizinci, osoby bez státní příslušnosti, cizí orgány a organizace (dále jen "cizinci") mohou nahlížet do archiválií uložených v archivech jen se souhlasem ministerstva vnitra, jde-li o archiválie uložené ve státních archivech, a se souhlasem vedoucího organizace, která archiv spravuje, nebo jím pověřeného orgánu, jde-li o archiválie uložené v jiném archivu. Souhlas nelze udělit z důvodů uvedených v § 11 odst. 2.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na československé státní občany a československé orgány a organizace nahlížející do archiválií v zájmu cizinců.
(3)
Ustanovení § 11 odst . 4 a 5 platí tu obdobně.
Oddíl 4
Působnost ministerstva vnitra
§13 Úkoly
(1)
Organizování a jednotné řízení archivnictví a dohled na ně přísluší ministerstvu vnitra. Za tím účelem ministerstvo vnitra zejména
a)
určuje koncepci rozvoje archivnictví, sjednocuje odbornou činnost archivů a metodiku archivní práce a dbá o zajištění vhodných podmínek pro zabezpečení archiválií,
b)
zajišťuje ochranu a evidenci Jednotného archivního fondu, kontroluje jeho stav a uložení v archivech a organizuje jeho doplňování; ve sporných případech rozhoduje o umístění archiválií,
c)
dohlíží na vyřazování písemností (skartační řízení),
d)
pečuje o zpracovávání, zpřístupňování a zveřejňování archiválií,
e)
pečuje o politický a odborný růst pracovníků v archivech a o rozvíjení jejich vzdělání,
f)
zajišťuje v rámci své působnosti mezinárodní, zejména vědeckou spolupráci na úseku archivnictví,
g)
koordinuje vědeckou činnost archivů a podporuje její rozvoj v součinnosti s Československou akademií věd; přitom úzce spolupracuje s vysokými školami a jinými vědeckými institucemi,
h)
spolupracuje se státními orgány a socialistickými organizacemi na úseku racionalizace administrativy, zvláště se zřetelem k novým typům archiválií, které vznikají z jejich činnosti.
(2)
Ministerstvo vnitra může - s výjimkou působnosti uvedené v § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 - v mezích zákona pověřit plněním některých svých úkolů na úseku archivnictví státní archivy.
(3)
Ministerstvo vnitra může do některého ze státních archivů začlenit jiný archiv po dohodě se státním orgánem (socialistickou organizací), který takový archiv spravuje.
§14 Vědecká archivní rada
(1)
Poradním orgánem ministra vnitra pro vědecké a odborné otázky archivnictví je vědecká archivní rada. Její členy jmenuje a z funkce odvolává ministr vnitra po projednání s předsedou Československé akademie věd a s ministrem kultury. Členství ve vědecké archivní radě je čestné a výkon funkce v ní se považuje za činnost v obecném zájmu.
(2)
Statut vědecké archivní rady vydá ministr vnitra.
Oddíl 5
Archivy
§15 Úkoly
(1)
Úkolem archivů je všestranná péče o archiválie, jejich vědecké využívání a zpracovávání. Péčí o archiválie (archivní péče) se rozumí shromažďování archiválií, dále přejímání archiválií od jejich původců nebo jiných subjektů (včetně archiválií vzniklých z činnosti jednotlivců), jejich řádná ochrana, bezpečné uložení, evidence a zpřístupňování pro vědecké a jiné účely. Jiné než odborné archivní a vědecké úkoly mohou archivy plnit jen tehdy, jestliže pro ně vyplývají z tohoto zákona.
(2)
Archivy se svou činností podílejí na plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje vědy a techniky.
(3)
Důležitým posláním archivu označeného v tomto zákoně jako ústav, jakož i archivu, u něhož to stanoví se souhlasem ministerstva vnitra organizace (orgán), která archiv spravuje, je vědecko-výzkumná činnost v oblasti archivnictví a příbuzných vědních oborů.
(4)
Archivy navzájem spolupracují a rozvíjejí styky s vědeckými a ostatními odbornými institucemi příbuzných oborů v zájmu výměny zkušeností v odborných archivních otázkách, v politicko-propagační činnosti, ve vědeckém bádání a v kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využití archiválií.
(5)
Archivy vytvářejí archivní knihovny v rozsahu přiměřeném archivní péči (odstavec 1).
§16 Péče o archivy
(1)
Státní orgány a socialistické organizace, které spravují archivy, jsou povinny umístit archivy ve vhodných budovách (prostorách), zaručujících i svým vybavením účelné a bezpečné uložení archiválií, a tyto budovy (prostory) a jejich zařízení řádně udržovat.
(2)
Za zřízení archivu, jeho účelné umístění a za jeho personální a materiální vybavení odpovídá vedoucí orgánu (organizace), jemuž náleží archiv zřizovat a spravovat.
Státní archivy
§17 Státní ústřední archiv
(1)
Státní ústřední archiv v Praze je ústavem ministerstva vnitra, které jej přímo řídí a spravuje.
(2)
Státní ústřední archiv v Praze dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností, vzniklých z činnosti ústředních orgánů (včetně vrcholných orgánů organizací určených ministerstvem vnitra), majících sídlo na území České socialistické republiky a jejich předchůdců, a pečuje o archiválie vzniklé z činnosti těchto orgánů i z činnosti vrcholných orgánů českého státu, jakož i státních samosprávných orgánů a organizací pro zemi Českou v minulosti.
§18 Státní oblastní archivy
(1)
Státní oblastní archivy jsou ústavy ministerstva vnitra, které je přímo řídí a spravuje. Jejich územní obvod se zpravidla shoduje s územím kraje. Ministerstvo vnitra může jejich správu svěřit svým orgánům v krajích.
(2)
Státní oblastní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností, vzniklých z činnosti krajských a oblastních orgánů, organizací a zařízení i jejich předchůdců, a pečují o archiválie vzniklé z činnosti těchto orgánů, organizací a zařízení. To platí také o dohledu na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti organizací uvedených v § 23 odst. 1 a organizací řízených krajskými národními výbory, pokud tyto organizace zřídily podnikové archivy.
(3)
Státní oblastní archivy plní ve svém územním obvodu funkci odborného orgánu ministerstva vnitra pro okresní archivy.
(4)
Ministerstvo vnitra může pověřit státní oblastní archiv, aby některé úkoly plnil i mimo svůj územní obvod.
(5)
Ministerstvo vnitra může z důvodu účelnosti svěřit dohled na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti některých ústředně řízených organizací, jakož i péči o archiválie těchto organizací některému státnímu oblastnímu archivu, po předchozím projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy.
Archivy národních výborů
§19 Archiv hlavního města Prahy
(1)
Archiv hlavního města Prahy je ústavem Národního výboru hlavního města Prahy, který tento archiv spravuje.
(2)
Archiv hlavního města Prahy plní funkci státního oblastního archivu pro území hlavního města Prahy, přičemž má působnost uvedenou v § 18 odst. 2 větě druhé jen vůči organizacím řízeným Národním výborem hlavního města Prahy. Plní funkci okresních archivů pro územní obvody obvodních a místních národních výborů působících v hlavním městě Praze. Přitom dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností, vzniklých z činnosti Národního výboru hlavního města Prahy, obvodních a místních národních výborů a jejich organizací a zařízení, dalších státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území města a jeho části, jejich předchůdců, a pečuje o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů, organizací a zařízení.
§20 Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně
(1)
Archiv města Brna je ústavem Národního výboru města Brna, který tento archiv spravuje. Archiv města Ostravy a Archiv města Plzně jsou odborná zařízení národních výborů těchto měst, které je spravují.
(2)
Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně plní funkci okresních archivů pro území těchto měst a jejich částí, v nichž působí obvodní a místní národní výbory. Dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností, vzniklých z činnosti národních výborů těchto měst, obvodních a místních národních výborů působících v těchto městech a jejich organizací a zařízení, dále státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území těchto měst a jejich částí, a jejich předchůdců, a pečují o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů, organizací a zařízení.
§21 Okresní archivy
(1)
Okresní archivy jsou odborná zařízení okresních národních výborů, které tyto archivy spravují.
(2)
Okresní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností, vzniklých z činnosti národních výborů a jejich organizací a zařízení, dále státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území okresu a jeho částí a jednotlivých obcí, a jejich předchůdců, a pečují o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů, organizací a zařízení. Okresní archivy také zabezpečují archivní službu pro všechny místní a městské národní výbory v územním obvodu příslušného okresního národního výboru.
§22 Zřizování, zrušování a odborné vedení archivů národních výborů
V otázkách zřizování a zrušování svých archivů a v otázkách jejich odborného vedení se Národní výbor hlavního města Prahy, národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a okresní národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy a směrnicemi (instrukcemi) ministerstva vnitra.
Podnikové archivy
§23
(1)
Podnikové archivy jsou zřizovány a spravovány jako odborná zařízení ústředně řízenými státními hospodářskými organizacemi, ústředně řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, pokud plní hospodářské úkoly, dále peněžními a pojišťovacími organizacemi, jakož i výrobními a spotřebními družstvy a družstevními podniky zřízenými vyššími družstevními organizacemi. Z povinnosti zřizovat podnikové archivy jsou vyňaty organizace, které ukládají archiválie do státních archivů nebo do archivů národních výborů, stanoví-li tak ministerstvo vnitra z důvodu účelnosti. Podnikové archivy pečují o archiválie vzniklé z činnosti organizací, které je zřídily, popřípadě z činnosti jejich předchůdců. Náklady na zřízení a spravování podnikového archivu hradí organizace ze svých prostředků.
(2)
Národní výbory mohou se souhlasem ministerstva vnitra zřizovat podnikové archivy u svých organizací, které řídí.
(3)
Z důvodu účelnosti může ministerstvo vnitra určit lhůtu, po jejímž uplynutí odevzdají jím určené organizace (odstavce 1 a 2) archiválie příslušnému státnímu archivu, popřípadě archivu národního výboru.
(4)
Na dodržování předpisů o zřizování a spravování (odstavce 1 a 2) podnikových archivů dohlížejí orgány přímo nadřízené organizacím.
(5)
Ve své odborné archivní činnosti se podnikové archivy řídí směrnicemi ministerstva vnitra.
Archivy zvláštního významu
§24
(1)
Ústřední státní orgány, popřípadě státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání a zvláštnímu postavení mimořádného významu nebo se zřetelem na zvláštní povahu archiválií, mohou zřizovat a spravovat se souhlasem ministerstva vnitra archivy zvláštního významu. Souhlas ministerstva vnitra ke zřízení se nevyžaduje u těch archivů zvláštního významu, které již byly zřízeny před počátkem účinnosti tohoto zákona. Ke zrušení archivu zvláštního významu se vyžaduje souhlas ministerstva vnitra.
(2)
Archivy zvláštního významu pečují o archiválie, vzniklé z činnosti orgánů a organizací, které je zřizují a spravují, a z činnosti jejich předchůdců, popřípadě o archiválie, které z důvodu účelného umístění příslušné části Jednotného archivního fondu převzaly se souhlasem ministerstva vnitra do své správy.
(3)
Archivy zvláštního významu se ve své odborné archivní činnosti řídí směrnicemi ministerstva vnitra.
Oddíl 6
Zvláštní ustanovení o ukládání některých archiválií
§25 Archiválie ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů
Archiválie ukládané v archivech ozbrojených sil, popřípadě v archivech ozbrojených bezpečnostních sborů jsou součástí Jednotného archivního fondu. Řízení a organizace těchto archivů, jakož i využití archiválií v nich uložených náleží příslušným ministerstvům nebo orgánům, které tím pověří. Na základě dohody ministerstva vnitra s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem národní obrany náleží těmto federálním ministerstvům nebo jimi pověřeným orgánům i dohled na vyřazování písemností vzniklých z činnosti ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů (skartační řízení).
§26 Archiválie politických stran, orgánů Národní fronty a orgánů Revolučního odborového hnutí
(1)
Politické strany a orgány Národní fronty, jakož i orgány Revolučního odborového hnutí mohou bez souhlasu ministerstva vnitra (§ 24 odst. 1) zřizovat a spravovat vlastní archivy pro archiválie, které vznikly z jejich činnosti a z činnosti jejich předchůdců, a tyto archivy zrušovat.
(2)
Archiválie ukládané v archivech zřízených orgány a organizacemi uvedenými v odstavci 1 jsou součástí Jednotného archivního fondu a ve vztahu k cizině pro ně platí § 8 tohoto zákona. Způsob vedení evidence těchto archiválií určí dohoda mezi ministerstvem vnitra a těmito orgány a organizacemi.
(3)
V zájmu jednotné archivní péče využívají i archivy uvedené v odstavci 1 ve své odborné archivní činnosti směrnic ministerstva vnitra v oboru archivnictví a mohou si také vyžádat odbornou pomoc ministerstva vnitra. Tyto archivy mohou podávat ministerstvu vnitra návrh na uznání archiválií v nich uložených za kulturní památky.
(4)
Pokud organizace a orgány uvedené v odstavci 1 nezřídily vlastní archiv, ukládají archiválie, které vznikly z jejich činnosti a činnosti jejich předchůdců, do archivů určených ministerstvem vnitra.
(5)
Jinak se ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 9 na organizace a orgány uvedené v odstavci 1 a na jejich archivy nevztahují.
§27 Archiválie v kulturních a kulturně výchovných organizacích a zařízeních
Tento zákon se vztahuje též na archiválie, které se ukládají v organizacích a zařízeních činných v oboru působnosti ministerstva kultury (v muzeích, knihovnách apod.). Souhlas k nahlížení do archiválií (§ 11 a 12) uložených v těchto organizacích a zařízeních uděluje jejich vedoucí.
Oddíl 7
Ustanovení společná a závěrečná
§28 Opatření za porušení povinností organizacemi a jejich pracovníky
(1)
Ministerstvo vnitra nebo příslušný archiv při výkonu odborného dohledu mohou žádat odstranění zjištěných závad a nedostatků, a jsou-li zaviněny pracovníky organizace, mohou dát přímo podnět vedoucímu organizace, aby proti nim zavedl kárné řízení; 2) zavinil-li zjištěné závady a nedostatky vedoucí organizace nebo jeho zástupce, může ministerstvo vnitra nebo příslušný archiv učinit takový podnět orgánu bezprostředně nadřízenému vedoucímu organizace.
(2)
Organizaci, která přes upozornění ministerstva vnitra nebo příslušného archivu poruší povinnost uloženou jí tímto zákonem nebo prováděcím obecně závazným právním předpisem, týkajícím se zřízení, zrušení nebo správy archivu, může zejména v případech, v nichž byla způsobena škoda nebo hrozí její vznik, okresní národní výbor na návrh ministerstva vnitra nebo příslušného archivu uložit pokutu do 50 000 Kčs. Při opětovném porušení některé z uvedených povinností může být organizaci uložena pokuta až do 100 000 Kčs.
(3)
Pokuty podle ustanovení odstavce 2 se odvedou do rozpočtu České socialistické republiky.
(4)
Právní předpisy o projednávání a postihu přestupků nejsou dotčeny. 3)
§29 Dosavadní archivy a archiválie
(1)
Dosavadní archivy, které odpovídají archivům, uvedeným v ustanovení § 17 až 21, 23 a 24, se považují za archivy podle tohoto zákona.
(2)
Archiválie, které byly uloženy před počátkem účinnosti tohoto zákona v archivech uvedených v odstavci 1 a v archivech, popřípadě v organizacích a zařízeních uvedených v § 25, 26 a 27, se považují za archiválie ve smyslu tohoto zákona.
§30 Řízení
Na řízení podle tohoto zákona, s výjimkou řízení podle ustanovení § 8 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 28 odst. 2, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 4)
§31 Zmocnění
(1)
Ministerstvo vnitra vydá k provedení tohoto zákona předpisy upravující:
a)
základní kritéria hodnocení písemností, postup a vztah archivních orgánů k státním orgánům a socialistickým organizacím při skartačním řízení,
b)
podrobnosti o uznávání archiválií za kulturní památky a způsob zajištění zvýšené ochrany archiválií jako kulturních a národních kulturních památek,
c)
způsob vedení evidence archiválií a skladbu Jednotného archivního fondu v České socialistické republice,
d)
ochranu a kategorizaci archiválií,
e)
podmínky a způsob využívání archiválií,
f)
ukládání archiválií do archivů,
g)
zřizování, zrušování, organizaci a činnost státních archivů, archivů národních výborů, podnikových archivů a archivů zvláštního významu,
h)
podrobnosti postupu při převodu vlastnictví k archiváliím.
(2)
Předpis uvedený v předchozím odstavci pod písm. b) vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem kultury.
§32 Vztah k předpisům o kulturních památkách
Předpisy o kulturních památkách 5) se nevztahují na ochranu archiválií, péči o ně a na jiné otázky upravené tímto zákonem.
§33 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví.
§34 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Erban v. r.
Korčák v. r.
Korčák v. r.
1)
Např. § 11 zák. č. 60/1965 Sb., o prokuratuře.
2)
§ 76 a násl. zákoníku práce.
3)
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění zákona č. 71/1967 Sb. a zákona č. 150/1969 Sb.; vyhláška ministra vnitra č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění vyhlášky č. 1/1970 Sb.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5)
Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a předpisy vydané k jeho provedení.
