Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací 1970

V rozsahu uvedeném v § 1 a v § 2 jsou pojištěny též socialistické zemědělské organizace, jejichž seznam je uveden v příloze.

Pojistné se stanoví na kalendářní rok.

Podkladem pro stanovení pojistného je:

Plánované množství sklizně jednotlivých druhů zemědělských plodin [odstavec 2 písm. b)] a hodnota plánované hrubé živočišné produkce [odstavce 2 písm. e)] se zjišťují z celoročního výrobně finančního plánu zemědělské organizace na příslušný kalendářní rok. Pořizovací cena staveb [odstavec 2 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace [odstavec 2 písm. c)] a pořizovací cena movitých věcí [odstavec 2 písm. d)] se zjišťují z účetní evidence zemědělské organizace podle stavu vykázaného ke dni 1. ledna toho roku, za který se stanoví pojistné.

Je-li zemědělská organizace zřízena v průběhu kalendářního roku, zjišťují se podklady pro stanovení pojistného ke dni vzniku organizace.

Změní-li zemědělská organizace po zjištění údajů podle předchozích odstavců plánovanou výměru víceletých pícnin pěstovaných na semeno, je povinna tuto změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději do osmi dnů, písemně oznámit pojišťovně za účelem úpravy pojistného.

Pojistné činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle § 4:

Pojistné vypočte pojišťovna vždy na jeden kalendářní rok. U organizací vzniklých během roku se pojistné vypočte na dobu od jejich vzniku do konce kalendářního roku.

Pojistné je splatné ve třech splátkách , a to prvních 20 % do 31. května, dalších 30 % do 31. července a zbývajících 50 % do 30. listopadu každého roku.

Je-li zemědělská organizace s placením pojistného v prodlení, je povinna zaplatit pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 1/2 promile z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc 10. dnem po splatnosti; poplatek menší než 100 Kčs se nepožaduje. V případech hodných zvláštního zřetele může pojišťovna od požadování poplatku z prodlení zcela nebo zčásti upustit.

Došlo-li k poškození nebo zničení stavby událostí uvedenou v § 1 nebo v § 2 písm. a) anebo v přímé souvislosti s takovou událostí, vyplatí pojišťovna částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřízení této stavby, sníženou podle stupně jejího opotřebení nebo jiného znehodnocení z doby před pojistnou událostí. Od takto určené částky odečte cenu zbytků poškozených nebo zničených částí stavby.

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech stavbách zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1 000 Kčs.

Za poškození nebo zničení nedokončených staveb je pojišťovna povinna plnit podle § 7 jen tehdy, nese-li zemědělská organizace nebezpečí poškození nebo zničení takové stavby ze svého.

Byla-li zemědělská plodina událostí uvedenou v § 1 nebo v § 2 písm. b) a d) anebo v přímé souvislosti s takovou událostí poškozena nebo zničena v době od vysetí osiva nebo vysázení sadby do uskladnění sklizně, postupuje pojišťovna podle těchto zásad:

Částku zjištěnou podle předchozího odstavce vyplatí pojišťovna po odečtení obvyklých nákladů s ošetřováním, sklízením a dalším zpracováním postižené plodiny, které již nebylo nutno vynaložit.

Jestliže byla za zničenou plodinu vypěstována plodina náhradní, jejíž výtěžek po odečtení nákladů s jejím vypěstováním, sklizní a dalším zpracováním je nižší, než by pojišťovna byla povinna plnit za původní zničenou plodinu podle odstavců 1 a 2, je povinna plnit jen ve výši odpovídající tomuto rozdílu. To platí přiměřeně i tehdy, jestliže náhradní plodina vypěstována nebyla, ačkoliv to agrotechnické zásady a objektivní podmínky umožňovaly. Pro výpočet výtěžku náhradní plodiny se použije stejná cena, jaká by byla použita při výpočtu plnění podle odstavce 1 písm. d).

Byly-li zničeny keře vinné révy nebo babky chmele, je pojišťovna povinna vedle plnění podle předchozích odstavců uhradit též náklady potřebné k jejich novému vysázení.

Byla-li zemědělská plodina poškozena nebo zničena při dopravě z pozemku, na kterém byla vypěstována, určí s e plnění pojišťovny podle § 14 a 15.

Neohlásí-li zemědělská organizace podle ustanovení § 4 odst. 5 zvýšení výměry víceletých pícnin pěstovaných na semeno oproti výměře, podle které bylo určeno pojistné, poskytne pojišťovna plnění v poměru, v jakém je původně stanovené pojistné k pojistnému, které by jí náleželo při splnění ohlašovací povinnosti zemědělskou organizací.

Podle ustanovení § 9 je pojišťovna povinna plnit teprve tehdy, jestliže rozsah poškození na hlavní nebo vedlejší části plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejným druhem zemědělské plodiny dosáhne alespoň 10 %.

Jestliže se v důsledku událostí uvedených v § 1 a § 2 písm . b) a d) nebo v přímé souvislosti s takovou událostí zhoršila jakost raných brambor, zeleniny, tabáku, chmele a přadných rostlin a docílená realizační cena je proto nižší než cena, ze které se ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za uvedené plodiny, je pojišťovna povinna uhradit tento rozdíl. Úhrada se neplatí za zhoršení jakosti, za něž bylo poskytnuto plnění již v rámci plnění podle § 9.

Podle stejných zásad je pojišťovna povinna plnit, jestliže se zpozdila sklizeň raných brambor a zeleniny.

Při škodách způsobených vymrznutím [§ 2 písm. c)] je pojišťovna povinna uhradit náklady na osivo, kterého bylo použito k osevu postižené plodiny a nutné náklady na práce spojené s novým osetím nebo dosetím.

Podle předchozího odstavce je pojišťovna povinna plnit teprve tehdy, jestliže rozsah škody vymrznutím na pozemku souvisle osetém stejným druhem zemědělských plodin dosáhne u ozimých obilnin a ozimé řepky alespoň 10 % a u podsevů víceletých pícnin takového stupně, že je nutno porost na tomto pozemku nebo jeho části zaorat.

Ustanovení § 9 o určování výše plnění neplatí, byla-li zničena sadba zeleniny, tabáku nebo jiné plodiny a k pojistné události došlo před přesázením sadby na definitivní stanoviště; pojišťovna je v takovém případě povinna plnit do výše nákladů, které byly před pojistnou událostí vynaloženy na vypěstování sadby, nejvýše však částku odpovídající ceně, za kterou lze nakoupit novou sadbu.

Byla-li událostí uvedenou v § 1 poškozena nebo zničena zásoba plodin z vlastní sklizně zemědělské organizace, vyplatí pojišťovna částku odpovídající ceně takového množství, o něž se zásoba snížila.

Cenou podle odstavce 1 se rozumí cena, ze které se vycházelo při stanovení pojistného.

Byla-li poškozena nebo zničena zásoba jiných věcí než plodin z vlastní sklizně, které však zemědělská organizace sama vyrobila, uhradí pojišťovna náklady na opravu poškozených věcí, popřípadě na pořízení věcí nových, nejvýše však částku ve výši nákladů, které bylo nutno na výrobu těchto věcí vynaložit. Jestliže by náklady na výrobu převýšily cenu, za kterou by zemědělská organizace tyto věci prodala, vyplatí pojišťovna jen tuto cenu.

Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků a od částky určené podle odstavce 1 též částku, o kterou se zmenšily náklady s ošetřováním a dalším zpracováním, jež by jinak bylo ještě nutno vynaložit.

Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s některou z událostí uvedených v § 1.

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech zásobách zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1 000 Kčs.

Byla-li movitá věc poškozena nebo zničena událostí uvedenou v § 1, vyplatí pojišťovna částku potřebnou na její opravu, a to až do výše odpovídající ceně, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

Byla-li však věc poškozena tak, že ji nelze opravou uvést do předešlého stavu, nebo byla-li zničena, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši ceny, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se určí tak, že se od pořizovací ceny nové věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné odečte částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před pojistnou událostí.

Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků věci.

Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li movitá věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s některou z událostí uvedených v § 1.

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech movitých věcech zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1 000 Kčs.

Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, jen pokud je měla zemědělská organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích, a to

Bylo-li zvíře některou z událostí uvedených v § 1 usmrceno nebo v přímé souvislosti s některou z těchto událostí uhynulo, bylo nutně poraženo anebo se ztratilo, je pojišťovna povinna vyplatit částku, odpovídající ceně, kterou mělo zvíře bezprostředně před pojistnou událostí; tuto částku sníží o cenu zbytků.

Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech zvířatech zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1 000 Kčs.

Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo která učinila ke zmírnění následku pojistné události, je pojišťovna povinna uhradit jí náklady, které na taková opatření vynaložila, byly-li úměrné ceně pojištěné věci.

Pojišťovna však není povinna uhradit náklady na obvyklou údržbu nebo ošetřování pojištěné věci. Rovněž není povinna hradit náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených zvířat na sanitní jatky.

Pojišťovna je povinna uhradit zemědělské organizaci přiměřené náklady, které byla povinna vynaložit z důvodů bezpečnostních, hygienických nebo z jiného společenského nebo obdobného zájmu na odklizení zbytků pojištěné věci, poškozené nebo zničené pojistnou událostí.

Zemědělská organizace je povinna písemně hlásit pojišťovně, že nastala pojistná událost, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do osmi dnů ode dne, kdy se o tom dověděla; na požádání pojišťovny je povinna předložit doklady potřebné ke zjištění rozsahu pojistné události.

Pracovníci pojišťovny zjišťují za součinnosti zemědělské organizace příčiny škody a její rozsah. O výsledcích tohoto zjištění se pořizuje zápis, který podepíší obě strany; jeden jeho stejnopis zůstává u zemědělské organizace.

Porušila-li zemědělská organizace povinnosti stanovené právními předpisy k ochraně majetku před škodami nebo povinnosti stanovené v § 21 odst. 1 a mělo-li to vliv na vznik pojistné události nebo na zjištění rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění přiměřeně snížit, nejvýše však o 20 %; bylo-li však toto porušení vědomé nebo nebylo-li splněno pojišťovnou požadované odstranění závad, je pojišťovna oprávněna plnění snížit až o 50 %.

Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit musí být provedeno bez zbytečného odkladu a je skončeno podpisem závěrečného prohlášení v zápisu pořizovaném podle § 21 odst. 2. Plnění pojišťovny je splatné do 15 dnů od podpisu závěrečného prohlášení.

Nemůže-li být šetření skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dověděla, je pojišťovna povinna poskytnout zemědělské organizaci přiměřenou zálohu, a to do 15 dnů ode dne, kdy zemědělská organizace o zálohu požádala.

Je-li pojišťovna s placením v prodlení, je povinna zaplatit zemědělské organizaci poplatek z prodlení ve výši 1/2 promile z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti; poplatek menší než 100 Kčs se nehradí.

Vzájemné splatné pohledávky uvedené v § 6 a v § 23 lze vyrovnat započtením.

Majetkem podle § 1 se pro účely této vyhlášky rozumí majetek, který zemědělská organizace

Za škody na věcech uvedených v odstavci 1 písm. d) je pojišťovna povinna plnit pouze tehdy, jestliže zemědělská organizace je povinna vlastníku (správci) věci nahradit škodu vzniklou pojistnou událostí. Plnění nesmí přesahovat náhradu škody, kterou zemědělská organizace je povinna poškozenému zaplatit.

Pokud pojištění, na které se vztahuje tato vyhláška, není touto vyhláškou upraveno, řídí se toto pojištění ustanoveními občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a předpisů vydaných k provedení těchto zákonů pro obor pojištění. *)

S platností pro Českou socialistickou republiku se zrušuje vyhláška č. 106/1966 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.