Zákon, kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny 1950

Poštovní spořitelna v Praze jest celostátním peněžním ústředím, u něhož se soustřeďují peněžité prostředky tak, aby bylo zajištěno účelné hospodaření s nimi v plánovaném hospodářství.

Poštovní spořitelně přísluší mimo její dosavadní oprávnění bez újmy ustanovení § 3 zákona ze dne 11. března 1948, č. 38 Sb., o Národní bance Československé, jakožto peněžnímu ústředí:

Jinou působnost může Poštovní spořitelna jako peněžní ústředí vykonávati jen se souhlasem ministerstva financí.

Ústavy mohou použíti vlastních i svěřených peněžitých prostředků, po případě pojistných prémií, jen podle schváleného finančního plánu (§ 2, odst. 1, písm. e) do výše, kterou určuje v souhlase s celkovým finančním plánem peněžnictví ministerstvo financí; zbytek uloží u Poštovní spořitelny.

Ústavy jsou povinny přenésti své vzájemné účty na Poštovní spořitelnu v rozsahu a ve lhůtě stanovené ministerstvem financí.

Pokud ústavy nemají dostatek vlastních a svěřených prostředků na plnění finančního plánu, jsou povinny vyžádati si úvěr od Poštovní spořitelny (§ 2, odst. 1, písm. b). Poštovní spořitelna je oprávněna požadovati od ústavů zprávy a doklady, potřebné pro plnění funkce peněžního ústředí.

Stát ručí i za vklady uložené u Poštovní spořitelny jakožto peněžního ústředí.

Úroky ze vkladů uložených u Poštovní spořitelny jakožto peněžního ústředí jsou osvobozeny od daně rentové a od příspěvku Všeobecnému fondu peněžních ústavů v republice Československé a Pomocnému fondu peněžních ústavů v Bratislavě.

Poštovní spořitelna v Praze vykonává svou dosavadní působnost jakož i působnost peněžního ústředí na celém území Československé republiky a pro Slovensko oblastním ústavem v Bratislavě.

Poštovní spořitelna v Bratislavě se slučuje s Poštovní spořitelnou v Praze a její práva a povinnosti přecházejí a její majetek a kapitál se převádí universální sukcesí bez likvidace na Poštovní spořitelnu v Praze.

Poštovní spořitelna jest národním podnikem v působnosti ministerstva financí a platí pro ni příslušná ustanovení zákona č. 181/1948 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak.

Poštovní spořitelnu spravuje a navenek zastupuje devítičlenné představenstvo, které se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů.

Předsedu, místopředsedu a další čtyři členy představenstva, z nichž dva jsou úředníci ministerstva financí a jeden úředník ministerstva pošt, a jejich náhradníky jmenuje ministr financí, a to, pokud jde o úředníka ministerstva pošt a jeho náhradníka, v dohodě s ministrem pošt. Zbývající tři členy (náhradníky) si zvolí ze svého středu zaměstnanci prostřednictvím příslušného orgánu jednotné odborové organisace, z nich jednoho ze zaměstnanců oblastního ústavu. Jejich volbu potvrzuje ministr financí. Členové (náhradníci) mohou býti kdykoliv odvoláni.

Na činnost Poštovní spořitelny ve všech jejích odvětvích dohlíží dozorčí rada, která jest složena z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů. Ustanovení § 7, odst. 2 platí obdobně.

Oblastní ústav v Bratislavě vede samostatně účetnictví a sestavuje účetní závěrku, která jest součástí účetní závěrky Poštovní spořitelny.

Oblastní ústav spravuje po stránce obchodní a osobní oblastní představenstvo podle směrnic a pokynů vydaných představenstvem. Oblastní představenstvo tvoří slovenští členové představenstva.

Ředitele oblastního ústavu a jeho náměstka (náměstky) jmenuje a odvolává ministr financí na návrh představenstva a po slyšení jednotné odborové organisace. Ustanovení § 15, odst. 1 až 4 zákona č. 181/1948 Sb. platí obdobně i pro ředitele oblastního ústavu.

Na činnost oblastního ústavu ve všech jeho odvětvích dozírá oblastní dozorčí rada podle směrnic a pokynů vydaných dozorčí radou. Oblastní dozorčí radu tvoří slovenští členové dozorčí rady.

Na zaměstnance Poštovní spořitelny se vztahuje ustanovení § 7 zákona č. 181/1948 Sb.

Pokud zaměstnanci Poštovní spořitelny byli dosud v poměru veřejnoprávním, zůstávají jejich nároky, příslušející jim podle dosavadních smluv a předpisů o jejich odpočivných a zaopatřovacích platech, nedotčeny. Poštovní spořitelna jest povinna zříditi příplatkový ústav podle § 13 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 98 Sb., o soustředění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o některých dalších opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, a zajistiti zaměstnancům u něho takové nároky, aby se spolu s nároky podle zákona o národním pojištění rovnaly alespoň nárokům podle dosavadních smluv a předpisů o odpočivných a zaopatřovacích platech.

Pensijní fond Poštovní spořitelny v Bratislavě se ruší dnem 30. září 1948. Za členy tohoto fondu vydá se úhrada stanovená podle § 2 zákona č. 98/1948 Sb.; zbytek jmění fondu tvoří základní jmění příplatkového ústavu.

Kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti jedná proti tomuto zákonu nebo proti předpisům, vydaným na základě tohoto zákona, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 500.000 Kčs nebo vězením do šesti měsíců. Byla-li uložena pokuta, budiž zároveň pro případ nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry provinění do šesti měsíců.

Trestní řízení lze zahájiti jen na návrh ministerstva financí. Návrh může býti odvolán do vyhlášení trestního nálezu.

Od poplatků jsou osvobozeny právní listiny, kterých je třeba k poskytování úvěrů ústavům a k obstarávání depositní služby, pokud souvisí s činností peněžního ústředí [§ 2, odst. 1, písm. b) a d)] nebo k přenesení vzájemných účtů (§ 3, odst. 2), dále písemnosti a úřední úkony potřebné k provedení přechodu práv a závazků podle § 5, odst. 2 a § 12, odst. 3 tohoto zákona.

Poštovní spořitelna v Praze při své činnosti peněžního ústředí jest osvobozena od daně z obchodu s cennými papíry.

Do doby než bude ustaven nový správní orgán Poštovní spořitelny, vykonává svou činnost dosavadní správa nezměněně.

Stanovy určí podrobněji působnost a organisaci Poštovní spořitelny.

Ministerstvo financí může vyhláškou v Úředním listě určiti peněžní ústavy, které budou vykonávati úkoly sběren a plateben Poštovní spořitelny.

Zrušují se všechny předpisy, které jsou v rozporu s ustanovením tohoto zákona, zejména se zrušuje zákon ze dne 25. května 1944, č. 55 Sl. z., o Poštovní spořitelně.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce po vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.