Dekret presidenta republiky o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů. 2024

Každý, kdo vlastní ke dni 15. listopadu 1945 vkladní (spořitelní) knížku (vkladní list), vydanou peněžním ústavem nebo peněžním podnikem na území Československé republiky, je povinen přihlásiti ji nejpozději do 30. listopadu 1945 u peněžního ústavu (podniku), který ji vydal, nebo u jeho právního nástupce. V přihlášce, kterou vlastnoručně podepíše, musí oznámiti své jméno a příjmení, data narození a bydliště, dále národnost a státní příslušnost. U osob právnických budiž uvedeno přesné označení a sídlo. Nebyla-li vkladní (spořitelní) knížka (list) založena nynějším vlastníkem a přešla-li na něho teprve po 31. prosinci 1938, musí býti zároveň oznámeno jméno, příjmení a bydliště osoby, od níž byla získána, a datum, kdy se tak stalo.

Je-li vkladní knížka z jakéhokoliv důvodu u někoho jiného než u vlastníka, je tato osoba oprávněna přihlásiti ji podle odstavce 1. Takový přihlašovatel je povinen označiti přihlášku výrazným nadpisem „Cizí vklad“, uvésti v ní všechna data o skutečném vlastníku podle odstavce 1 a podepsati ji vlastnoručně svým jménem; mimo to oznámí podání přihlášky skutečnému vlastníkovi, je-li mu známo místo jeho pobytu. Vlastník se tím však nezprošťuje povinnosti, aby o takové vkladní knížce podal též sám přihlášku podle odstavce 1.

Je-li vlastníkem vkladní knížky vdaná žena, je povinna uvésti v přihlášce také jméno, příjmení a bydliště manžela, žije-li s ním ve společné domácnosti; je-li vlastníkem nezletilec, musí býti v přihlášce uvedeno též jméno, příjmení a bydliště zákonného zástupce.

Patří-li vkladní knížka několika spoluvlastníkům, jest každý z nich povinen podati přihlášku podle odstavce 1 a uvésti v ní svůj vlastnický podíl (číslicemi i slovy) a jména i adresy všech ostatních spoluvlastníků s udáním jejich podílů.

Přihlášku stejného znění jako vlastník vkladní knížky je povinen podati v téže lhůtě každý, kdo má u peněžního ústavu (podniku) ke dni 15. listopadu 1945 jinou peněžní pohledávku na jakémkoliv (zejména běžném) účtě nebo pohledávku ze šeku nebo akreditivu.

Přihláška podle § 1 nebo § 2 musí býti sepsána na úředním tiskopise, který se skládá z pěti dílů a bude vydán ministerstvem financí. Mimo data uvedená v těchto paragrafech musí přihláška obsahovati všechny údaje potřebné k přesnému označení vkladu nebo pohledávky z účtu, zejména název a sídlo peněžního ústavu, stranu hlavní knihy, číslo nebo folio a jméno nebo označení, na něž vkladní knížka nebo účet zní a pod.

Peněžní ústav (podnik) potvrdí podání přihlášky datem a svým razítkem na prvním díle přihlášky, který vydá podateli. Datum podání vyznačí zároveň na všech ostatních dílech přihlášky.

Není-li přihlašovatel v době přihlášky v obci, kde má sídlo peněžní ústav (podnik), u něhož má býti přihláška podána, může ji podati u kteréhokoliv nejbližšího peněžního ústavu nebo - je-li v cizině - u příslušného československého zastupitelského úřadu. Tento ústav (úřad) potvrdí podání přihlášky datem a svým razítkem na prvém díle přihlášky, který vydá podateli, a zbývající čtyři díly, na nichž rovněž vyznačí datum podání, zašle doporučeným dopisem peněžnímu ústavu (podniku), jenž je povinen přihlášku projednat. Přihlášky u zastupitelských úřadů jsou platné, i když nebylo užito úředního tiskopisu, vyhovují-li jinak ustanovením tohoto dekretu.

Přihlášky vkladních knížek poštovní spořitelny, pokud nebudou podány přímo u Poštovní spořitelny v Praze (u pobočky v Brně), nebo u Poštovní spořitelny v Bratislavě, se podávají u kteréhokoliv poštovního úřadu, který postupuje obdobně podle odstavce 3.

Peněžní ústav (podnik) přezkouší přihlášku porovnáním se svými záznamy a doklady a neshledá-li závad, vyznačí podání přihlášky na příslušném vkladovém nebo kreditním účtě a zapíše na tomto účtě data uvedená v § 1. Poté zapíše do druhého až pátého dílu přihlášky číslicemi i slovy stav účtu ke dni 1. ledna 1939 (včetně úroků do 31. prosince 1938) a zůstatek tohoto účtu ke dni 15. listopadu 1945 (včetně úroků do 31. prosince 1944) a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny čtyři díly přihlášky. Druhý a třetí díl přihlášky vydá nebo zašle nejpozději do 31. ledna 1946 vlastníkovi vkladní knížky, u pohledávky z účtu jeho majiteli. Čtvrtý díl přihlášky odevzdá v téže lhůtě berní správě, v jejímž obvodě leží úřadovna peněžního ústavu (podniku); podrobnější směrnice vydá ministr financí. Pátý díl přihlášky si peněžní ústav (podnik) ponechá jako svůj doklad.

Peněžní ústav (podnik) má mimo to povinnost společně se čtvrtými díly přihlášek odevzdati berní správě příslušné podle svého sídla celkovou sestavu těch vkladů i účtů ke dni 15. listopadu 1945 (včetně úroků do 31. prosince 1944), ke kterým obdržel včas přihlášku, a to zvlášť sestavu zůstatků vkladů na vkladních knížkách a zvlášť sestavu kreditních zůstatků na účtech. Mimo to je povinen oznámiti dvojmo této berní správě celkový stav vkladů na vkladních (spořitelních) knížkách (listech) a celkový úhrn kreditních zůstatků všech účtů, a to ke dni 15. listopadu 1945.

Vlastník vkladu nebo účtu je povinen předložiti berní správě druhý a třetí díl přihlášky, jež mu peněžní ústav (podnik) po doplnění a potvrzení vydá. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě mají býti přihlášky předloženy.

U vkladních knížek, které byly přihlášeny podle § 1, odst. 2, projedná peněžní ústav (podnik) podle odstavce 1 toliko přihlášku vlastníkovu a přihlášku jiné osoby, označenou slovy „Cizí vklad“, připojí k pátému dílu přihlášky vlastníkovy. Nedošla-li však k takovému vkladu přihláška vlastníkova ve stanovené lhůtě, projedná peněžní ústav podle odstavce 1 přihlášku označenou „Cizí vklad“ a její druhý a třetí díl odešle přihlašovateli s vyzváním, aby je odevzdal vlastníkovi.

Shledá-li peněžní ústav (podnik) při přezkoušení přihlášky podle odstavce 1 nějakou závadu, postoupí přihlášku berní správě příslušné podle svého sídla a sdělí jí své pochybnosti. Berní správa vyšetří závadu a podle výsledku zařídí u peněžního ústavu další postup.

Nebude-li včas podána přihláška podle § 1, odst. 1 nebo odst. 2 nebo podle § 2, přechází dnem 16. listopadu 1945 právo jakkoliv nakládati s takovým vkladem nebo pohledávkou z účtu výlučně na Československý stát, který toto právo vykonává orgány, jež určí ministr financí. Nikdo jiný není oprávněn s takovým vkladem nebo pohledávkou z účtu nakládati, i když předloží vkladní knížku nebo jiný legitimační doklad.

Peněžní ústav (podnik) je povinen vyznačiti přechod dispozičního práva podle odstavce 1 na příslušném účtě a oznámiti nejpozději do 15. února 1946 berní správě, v jejímž obvodě má provozovnu, všechny takové vklady a účty. Stane se tak sestavou, v níž musí býti uvedeny číslo účtu (strana hlavní knihy, folio), jméno a adresa osoby nebo označení, na které účet zní, a zůstatek podle stavu k 15. listopadu 1945.

Přísluší-li někomu nárok ke vkladu nebo k pohledávce, u nichž přešlo podle odstavce 1 dispoziční právo na Československý stát, a nebyla-li tato osoba povinna, po případě oprávněna podati přihlášku k tomuto vkladu nebo účtu, musí tento nárok uplatniti nejpozději do konce roku 1946 u berní správy, příslušné podle sídla peněžního ústavu. Neučiní-li tak, nemůže uplatňovati svůj nárok vůči Československému státu ani pořadem práva.

Prokáže-li osoba, která byla povinna podati přihlášku podle § 1 nebo § 2, do konce roku 1947, že přihlášku nemohla včas podati z vážného důvodu a bez své viny, zejména pro pobyt v cizině, může jí okresní národní výbor přiznati náhradu ve výši hodnoty, kterou stát získal přechodem dispozičního práva podle odstavce 1.

Podal-li vlastník včas přihlášku u československého zastupitelského úřadu v cizině, došla-li však tato přihláška peněžnímu ústavu po 31. lednu 1946, postoupí ji peněžní ústav úřadu uvedenému v odstavci 4 s návrhem na přiznání náhrady. Místo náhrady, na kterou má v tomto případě vlastník právní nárok, může Československý stát upustiti od výkonu svého práva podle odstavce 1.

Každý, kdo sjednal životní pojištění se soukromou pojišťovnou, která provozovala činnost na území Československé republiky, je povinen, je-li toto pojištění dne 15. listopadu 1945 ještě v platnosti, oznámiti obchodnímu místu pojišťovny, které vydalo pojistku nebo pojišťovně, která převzala její kmen pojištění, nejpozději do 30. listopadu 1945 vlastnoručně podepsanou přihláškou své jméno a příjmení, data narození, dále bydliště, národnost a státní příslušnost. V přihlášce jest také uvésti číslo pojistky, pojistnou sumu (roční výši důchodu) a jméno a data narození pojištěné osoby. Nepřísluší-li však již majetková práva z životního pojištění osobě, která pojistnou smlouvu sjednala, je povinna osoba, které majetková práva z pojištění nyní přísluší, podati přihlášku a uvésti v ní o sobě a o pojištění údaje uvedené v předchozí větě, dále jméno pojistníkovo a den nabytí těchto práv. Přihlášku může však i v tomto případě podati i pojistník, ve všech případech pak osoba, která má pojistku v úschově. Právnické osoby uvedou toliko přesné označení, sídlo a údaje o pojištění.

Přihláška podle předchozího odstavce budiž podána též o pohledávkách z pojistných smluv, nastala-li již pojistná příhoda, pojišťovna však dosud nevyplatila pojistné plnění nebo bylo-li pojištění vypověděno a byl-li uplatněn nárok na odkup.

Životními pojištěními se v § 6, odst. 1 rozumějí všechna pojištění kapitálů, splatných při dožití nebo úmrtí nebo v určitý den, a pojištění důchodů, obojí bez zřetele na to, zda prémie byla zaplacena jednorázově či na několik období najednou nebo zda prémie je placena běžně nebo zda placení prémií bylo podle smlouvy ukončeno nebo zda pojištění bylo redukováno pro neplacení prémií.

Soukromými pojišťovnami se v § 6, odst. 1 rozumějí pojišťovny se sídlem na území Československé republiky, jakož i cizozemské pojišťovny, které provozují nebo provozovaly činnost na území Československé republiky. Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují na pojištění u menších vzájemných spolků pojišťovacích, zřízených podle § 44, č. 1 až 4 pojistného regulativu (ministerské nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven, případně vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb., o zřizování, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a v Podkarpatské Rusi) a u zapsaných pokladen pomocných zřízených podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z.

Byla-li pojistka vydána po 29. září 1938 obchodním místem pojišťovny, které leží mimo území Československé republiky nebo obchodním místem v pohraničním území, které bylo zrušeno, a má-li pojišťovna na území Československé republiky hlavní závod nebo zastupitelství (representaci), buď přihláška podle § 6, odst. 1 podána u tohoto hlavního závodu nebo zastupitelství (representace).

Nemá-li pojišťovna, která vydala nebo převzala pojištění, na něž se vztahuje přihlašovací povinnost podle § 6, na území Československé republiky žádné zastupitelství (representaci), buď přihláška podána v zemích České a Moravskoslezské Ústřednímu svazu soukromého pojištění v Praze, na Slovensku přípravnému výboru Svazu pojišťoven v Bratislavě.

U pojištění převedených po 29. září 1938 na jiné pojišťovny se řídí místo přihlášky podle pojišťovny, která pojištění převzala.

Ustanovení § 1, odst. 3 a § 3, odst. 1 a 2 platí obdobně i pro přihlašování životních pojištění. Je-li přihlašovatel v cizině, může podati přihlášku u příslušného československého zastupitelského úřadu. Ustanovení § 3, odst. 3 platí v tomto případě rovněž obdobně.

Pojišťovna nebo přihlašovací místa podle § 8, odst. 2 jsou oprávněna vyžádati si od přihlašovatele předložení pojistky a dokladů o placení prémií.

Pojišťovna (přihlašovací místo) přezkouší přihlášku, porovná ji se svými záznamy a doklady nebo s pojistkou a neshledá-li závad, vyznačí podání přihlášky ve svých spisech a zaznamená v nich data ohlášená podle § 6. Poté zapíše do druhého až pátého dílu přihlášky číslicemi i slovy hodnotu pojištění ke dni 1. ledna 1939 a ke dni 31. prosince 1945 a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny čtyři díly přihlášky. Hodnoty pojištění buďte vypočteny podle tabulek vydaných ministrem financí; prémie předem zaplacené buďte zvláštní položkou připočteny, zápůjčky na pojistky (zálohy na pojistné plnění), zvláštní položkou odečteny. Nemá-li pojišťovna nebo přihlašovací místo záznamů o placení prémií, buď hodnota pojištění vyznačena podle údajů pojistníkových o placení prémií. Druhý a třetí díl přihlášky buď vydán nebo zaslán nejpozději do 31. ledna 1946 přihlašovateli. Čtvrtý díl odevzdá pojišťovna (přihlašovací místo) v téže lhůtě berní správě, v jejímž obvodě leží obchodní místo pojišťovny (přihlašovací místo); podrobnější směrnice vydá ministr financí. Pátý díl přihlášky si ponechá pojišťovna (přihlašovací místo) jako svůj doklad.

Pojišťovna (přihlašovací místo) má povinnost zároveň se čtvrtými díly přihlášky odevzdati berní správě dvojmo celkovou sestavu hodnot pojištění, ke kterým obdržela včas přihlášku.

Pojistník nebo ten, kdo podal přihlášku, je povinen druhý a třetí díl přihlášky, které mu pojišťovna po doplnění a potvrzení vydá, odevzdati osobě, které přísluší majetková práva z pojištění, aby je předložila berní správě. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě budou přihlášky předloženy.

Ustanovení § 4, odst. 5 platí obdobně i pro ohlášení životních pojištění.

Nebyla-li včas podána přihláška podle § 6, přechází dnem 16. listopadu 1945 právo jakkoliv nakládati s nároky z pojistné smlouvy výlučně na Československý stát. Ustanovení § 5 platí zde obdobně. Pojišťovny předloží nejpozději do 31. března 1946 berní správě příslušné podle svého sídla sestavu pojištění povinných přihlášením, ke kterým přihláška nedošla, s udáním prémiové reservy ke dni 31. prosince 1945 podle početních podkladů, stanovených ministrem financí. Stejná sestava buď předložena i dozorčímu úřadu.

Cennými papíry podle tohoto dekretu jsou tuzemské i cizozemské státní a jiné veřejné i soukromé dílčí dluhopisy nebo zástavní listy, dále pokladniční poukázky, akcie, a to jak pláště, tak i kuponové (dividendové) archy a talony. Za cenné papíry se považují též podíly na sběrné úschově, kuksy, jakož i akcie a veřejné půjčky, na něž nebyly vydány kuksy.

Tuzemskými cennými papíry se rozumějí cenné papíry, jejichž vydatel má své sídlo na území Československé republiky; ostatní cenné papíry jsou cizozemské.

Tento dekret se nevztahuje na losy, počítajíc v to státní stavební losy a jejich výherní listy, na státní dluhopisy vinkulované u ředitelství státního dluhu v Praze nebo u státní pokladny pro Slovensko v Bratislavě a na cenné papíry, jejichž seznam vydá ministr financí, pokud jde o Slovensko, v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance.

Úschovnami podle tohoto dekretu jsou:

U úschoven uvedených pod písmeny d) - f) se přihlašují toliko ony cenné papíry, které jsou u nich uloženy v den nabytí účinnosti tohoto dekretu.

Všechny cenné papíry, které jsou na území Československé republiky a nejsou uloženy na jméno vlastníkovo v otevřené úschově u některé úschovny, musí se nejpozději do 15. listopadu 1945 složiti do takovéto úschovy. Tyto cenné papíry, jakož i cenné papíry, které v den nabytí účinnosti tohoto dekretu byly již uloženy v otevřené úschově u některé úschovny, jest pak přihlásiti podle ustanovení § 16.

Všechny cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky náleží osobám fysickým, které na území Československé republiky bydlí nebo se zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které mají zde své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 přihlásiti a do konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946) složiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu nebo u ústavu, jejž tento zastupitelský úřad určí. Není-li takové složení cenných papírů možné, jest tuto okolnost oznámiti v téže lhůtě jmenovanému úřadu (ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na překážku.

Všechny tuzemské cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky nenáleží fysickým osobám, jež na území Československé republiky bydlí nebo se zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které zde mají své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 do konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946) přihlásiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu a v téže lhůtě složiti u tohoto zastupitelského úřadu nebo u ústavu, jejž tento zastupitelský úřad určí. V přihlášce jest uvésti i čísla přihlašovaných cenných papírů. Není-li složení cenných papírů možné, jest tuto okolnost oznámiti ve shora uvedené lhůtě jmenovanému úřadu (ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na překážku. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na československé zahraniční půjčky státní i nestátní.

Úschově podle ustanovení tohoto dekretu podléhají i cenné papíry, které byly soudně prohlášeny za umořené, nebo o nichž je zahájeno umořovací řízení. V tomto případě složí se do úschovy umořovací usnesení, po případě edikt o zahájení vyzývacího řízení nebo úřední vysvědčení soudu, že o cenném papíru bylo zahájeno umořovací řízení.

Složiti cenné papíry do úschovy podle § 14 jest povinen vlastník, po případě jménem vlastníka osoba, která je má u sebe.

Přihlásiti cenné papíry podle § 14 jest povinen vlastník.

Přihláška cenných papírů, uložených u některé úschovny na jméno vlastníkovo v otevřené úschově (§ 14, odst. 1), se podává na úředním tiskopise, který se skládá z pěti dílů a bude vydán ministerstvem financí. Přihlášku sepíše úschovna za součinnosti vlastníka, který je povinen zaplatiti cenu tiskopisu, sděliti údaje potřebné k jeho vyplnění, podepsati všechny díly přihlášky a vrátiti je úschovně nejpozději do 15. prosince 1945. Úschovna poznamená přihlášení ve svých knihách a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny díly přihlášky.

Tři díly takto potvrzené přihlášky úschovna vydá nebo zašle vlastníkovi nejpozději do 31. prosince 1945. Vlastník si z nich ponechá jeden jako doklad o splnění přihlašovací povinnosti a zbývající dva díly předloží berní správě. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě mají býti tyto přihlášky předloženy.

Úschovny pořídí podle směrnic ministra financí trojmo sestavy cenných papírů, které byly přihlášeny podle odstavců 1 a 2, a zašlou dvě vyhotovení těchto sestav spolu s jedním dílem přihlášek do konce prosince 1945 Poštovní spořitelně v Praze, úschovny na Slovensku Poštovní spořitelně v Bratislavě.

Není-li pobyt (sídlo) vlastníkův znám nebo není-li jeho součinnost ve lhůtě pro podání přihlášky možná, jest úschovna oprávněna podati jménem vlastníkovým zatímní přihlášku. Přihlášku jest povinna označiti výrazným nadpisem „Cizí cenné papíry“, uvésti v ní všechna data o vlastníkovi, vlastnoručně ji svým jménem podepsati a zpraviti o podání přihlášky vlastníka, až jí to bude možné. Takováto zatímní přihláška musí však býti do konce března 1946 nahrazena pod následky § 18, odst. 1 řádnou přihláškou skutečného vlastníka. Úschovna poznamená zatímní přihlášení ve svých knihách. O cenných papírech takto zatímně přihlášených pořídí samostatnou sestavu podle obdoby odstavce 3, k níž připojí také tři díly zatímní přihlášky, které jsou určeny pro vlastníka. Podá-li vlastník řádnou přihlášku, zašle ji úschovna Poštovní spořitelně k projednání.

Cenné papíry, které jsou u úschovny a nebyly přihlášeny ani prozatímně podle odstavce 4, vykáže úschovna Poštovní spořitelně v samostatné sestavě podle obdoby odstavce 3 a nepřihlášení poznamená ve svých knihách.

Přihlášky cenných papírů uvedených v § 14, odst. 2 se podávají u některé úschovny na úředním tiskopise, který vydá ministerstvo financí. O těchto přihláškách a o sestavách papírů takto přihlášených platí obdobně ustanovení § 16. Po přemístění do tuzemska musí býti přihlášené cenné papíry do 10 dnů složeny u úschovny, u níž byla přihláška podána. Úschovna vyrozumí o tom Poštovní spořitelnu v Praze, úschovny na Slovensku Poštovní spořitelnu v Bratislavě.

Při skládání cenných papírů u československého zastupitelského úřadu nebo jím určeného ústavu (§ 14, odst. 2 a 3) musí býti sepsána pětidílná přihláška na předepsaném vzorci. Vlastník (složitel) je povinen přihlášku podepsati a na výzvu uvésti údaje potřebné k jejímu vyplnění. Jeden díl přihlášky, potvrzený zastupitelským úřadem (ústavem jím určeným), dostane složitel, po jednom si ponechá zastupitelský úřad a ústav jím určený, zbývající díly odešle zastupitelský úřad a ústav jím určený, zbývající díly odešle zastupitelský úřad Poštovní spořitelně v Praze.

Cenné papíry, které nebyly přihlášeny podle předpisů tohoto dekretu, propadají ve prospěch státu.

Prokáže-li osoba, která byla povinna podati přihlášku podle § 15, do konce roku 1947, že přihlášku nemohla včas podati z vážného důvodu a bez své viny, zejména pro pobyt v cizině, může jí ministr financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance, přiznati náhradu ve výši hodnoty, kterou stát získal propadnutím podle odstavce 1.

Osoby, jimž přísluší nějaké právo k cenným papírům, propadnuvším podle odstavce 1, a které nebyly povinny, po případě oprávněny přihlásiti tyto cenné papíry, musí své nároky uplatniti nejpozději do konce roku 1946 u ministerstva financí, na Slovensku prostřednictvím pověřence Slovenské národní rady pro finance.

S cennými papíry uloženými na území Československé republiky u úschoven smí býti nakládáno toliko v mezích, jež stanoví ministr financí.

S cennými papíry uvedenými v § 14, odst. 2 a 3 smí býti nakládáno toliko tehdy, jsou-li podle těchto ustanovení přihlášeny a složeny do úschovy, a toliko se souhlasem ministra financí, na Slovensku uděleným v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance.

Právní jednání odporující ustanovením tohoto paragrafu jsou neplatná.

Tuzemští vydatelé cenných papírů smějí napříště

Splatné částky, jichž nebude použito podle odstavce 1, jsou tuzemští vydatelé povinni složiti do 30 dnů po splatnosti na zvláštní účet u Poštovní spořitelny v Praze nebo v Bratislavě.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční půjčky státu a jiných tuzemských vydatelů; ustanovení odstavce 2 se kromě toho nevztahují na vnitřní státní dluh.

Ustanovení tohoto dekretu o osobách fysických se vztahují i na neodevzdané, na Slovensku na nerozdělené pozůstalosti. Ustanovení o osobách právnických platí i pro taková sdružení osob nebo soubory majetku, které - třebas nemají povahu právní osobnosti - jsou spravovány organisovanou vůlí a tvoří samostatný hospodářský celek.

Pokud osoby, jež jsou podle tohoto dekretu povinny nebo oprávněny k nějakému jednání, nemají plné způsobilosti k právním činům, jsou za ně povinni, po případě oprávněni jednati jejich zákonní, úředně zřízení nebo statutární zástupci. Je přípustné, aby úkony podle tohoto dekretu byly provedeny zmocněncem, předloží-li plnou moc; manžel se pokládá za zmocněnce druhého manžela i bez průkazu plnou mocí, pokud manželství není rozvedeno nebo rozloučeno.

Úkony předepsané tímto dekretem mohou býti prováděny bez úředního souhlasu nebo schválení, jehož by snad jinak bylo třeba. Dovoz, vývoz a průvoz hodnot, na něž se vztahuje tento dekret, je však vázán na povolení podle devisových předpisů.

Úřední tiskopisy přihlášek podle tohoto dekretu, sestávající z pěti dílů, budou prodávány po 20 Kčs.

Podání a písemnosti, nutné k provedení tohoto dekretu, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Berní správy jsou oprávněny v řízení podle tohoto dekretu nahlížeti u peněžních ústavů (podniků) a pojišťoven do knih, záznamů, rejstříků, dokladů a dopisů, které se týkají vkladů, účtů, životního pojištění a cenných papírů; mohou si pořizovati z nich výpisy nebo opisy nebo si takové výpisy nebo opisy vyžádati.

Berní správy jsou oprávněny slyšeti ve věcech tímto dekretem upravených svědky, znalce a osoby přezvědné; při tom platí obdobně ustanovení hlavy IX. zákona o přímých daních s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech uvedených v č. 2 téhož ustanovení nemůže býti výpověď odepřena z důvodu, že by výpovědí vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový; stíhání pro trestné činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti zavedeno.

Předpisy o úředním nebo obchodním tajemství vůči jiným orgánům nebo osobám než v odstavci 1 uvedeným zůstávají nedotčeny.

Okresní národní výbor se zmocňuje, aby prodloužil lhůty podle tohoto dekretu, bude-li toho třeba a aby z důvodů zvláštního zřetele hodných povoloval výjimky z ustanovení tohoto dekretu.